Problémy obcí, které mají ve znaku jelena nebo paroží, se často liší, přesto mají jejich představitelé společná témata a společné plány. Navíc spolu uzavírají často i řádná partnerství. V jejich rámci si vyměňují například své divadelní nebo hudební soubory, aby se inspirovaly, jak různě se dá dělat takzvaná parohatá kultura.
Jedovnické setkání bylo třetí v pořadí, poprvé se zástupci parohatých obcí sešly v roce 2004 v Semilech. Kolik přesně tuzemských obcí má ve znaku parohaté zvíře nebo alespoň jeho okrasu, zástupci parlamentu nevědí. Přihlásilo se jim ale celkem 57 starostů. Dokonce museli rozhodovat o výjimce, protože se do sdružení chtělo dostat i Rovensko pod Troskami, které má ale ve znaku „jen“ laň.
Ve znacích převažuje právě jelen, a to buď stojící nebo ve skoku. Letošního setkání se zúčastnilo poprvé i největší tuzemské parohaté město Šumperk a slovenští zástupci ze Skalitého a Staškova. Do budoucna by mělo zahraničních účastníků ještě přibýt. „Zvali jsme i zástupce rakouských obcí, ale nedorazili,“ poznamenal Leoš Blažek z jedovnické radnice. Zda se bojkot rakouské strany podaří prolomit, není zatím jasné. Parohatí Češi chtějí o spolupráci dál jednat, vždyť už v roce 2004 mělo setkání podtitul „Paroháči všech zemí, spojte se!“.
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
