Pokládá totiž zákon za nadbytečný. "Lustrační zákon splnil svoji roli a ochránil v prvních letech demokratického režimu, řekněme, státní správu, veřejné instituce před potenciálním vlivem agentů Státní bezpečnosti (StB)... Já osobně bych podpořil, pokud bych byl poslancem, jeho zrušení," řekl premiér.
Podle Paroubeka je lustrační zákon je založen na principu kolektivní viny. "Lustrační zákon je nedokonalý, nepostihl ani všechny špičky komunistického režimu, například bývalé ministry komunistických vlád," dodal.
V ČSSD se ale podle něj bude muset o tomto návrhu ještě diskutovat. Při zatím posledním neúspěšném pokusu KSČM o zrušení lustrací v červnu 2003 hlasovala část poslanců ČSSD pro zachování jeho platnosti spolu s ODS, KDU-ČSL a US-DEU.
Paroubkovo vyjádření vyvolalo nesouhlasné reakce koaličních partnerů. "ČSSD si bude muset vybrat, zda chce v dlouhodobé perspektivě spolupracovat s 'estébáky', nebo s křesťanskými demokraty," řekl předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek.
Také šéf Unie svobody-DEU a ministr spravedlnosti Pavel Němec považuje zrušení lustračního zákona za nepřijatelné. Jeho strana návrh rozhodně nepodpoří. "Považuji tento návrh několik dnů po výročí sametové revoluce za výsměch úsilí o demokratický stát," uvedl.
Filip: občany hodnotit podle toho, co dělají
Předseda komunistické strany Vojtěch Filip odmítl, že by měl s Paroubkem o věci dohodu. Nejde prý o podmínku pro vstřícnost KSČM k požadavkům ČSSD.
"Určitě ne," odpověděl na otázku, zda půjde o testovací hlasování, které by ukázalo, zda by KSČM mohla po volbách tolerovat případnou menšinovou vládu ČSSD.
Podle předsedy KSČM měl být lustrační zákon zrušen už dávno. "Vy rozlišujete lidi na kategorie? Pro vás jsou někteří lidé méně lidmi?" dotázal se řečnicky novinářů. Občané podle něj nemohou být hodnoceni podle toho, kde byli evidováni, ale co dělají.
Filip sám byl veden ve svazcích Stb. Českobudějovický soud ale v roce 1993 rozhodl, že se Státní bezpečností vědomě nespolupracoval.
Lustrační zákony zapovídají exponentům bývalého režimu možnost zastávat funkce ve státní správě. Ti kdo je chtějí vykonávat musí předložit osvědčení, že před rokem 1989 nebyli vysokými funkcionáři komunistické strany či příslušníky a agenty StB.
Zrušení lustračních zákonů navrhla komunistická poslankyně Zuzka Rujbrová v rámci návrhu zákona na změny norem, které se vztahují k novému antidiskriminačnímu zákonu.
Norma má dát jasnější pravidla ochraně před diskriminací kvůli rase, pohlaví, sexuální orientaci nebo věku. Komunisté podmiňují podporu této předloze zrušením lustračních zákonů.
"Pro poslanecký klub KSČM bude zrušení takzvaných lustračních zákonů limitující pro celkovou podporu obou zákonů," prohlásila Rujbrová.
Sněmovna bude nicméně o antidiskriminačním zákonu rozhodovat dříve než o návrhu na změny souvisejících norem.
Lustrační zákon schválil parlament v roce 1991. O rok později ho doplnil o tzv. malý lustrační zákon, který se vztahuje na službu u policie a ve vězeňství. Zákon měl původně platit pět let, později deset let. V roce 2000 parlament prodloužil jeho platnost na neurčito.
