„Pro nás je to vynikající zpráva a ČSSD toto rozhodnutí upustit od radaru v České republice považuje za vítězství českého lidu. Obamova administrativa tak dává za pravdu ČSSD, která prosazovala politiku proti radaru v Brdech, a ujišťuje nás v argumentech, že obranný štít by nebyl součástí kolektivní obrany NATO,“ řekl iDNES.cz šéf ČSSD Jiří Paroubek.
Ten se také pustil do svých politických rivalů. Exprezident Václav Havel či předseda ODS a někdejší premiér Mirek Topolánek by se podle něj měli „nad sebou zamyslet, do jakého dobrodružství zemi hnali“.
Stejná slova pak použil také Jan Májíček z hnutí Ne základnám! I on vidí poslední vývoj jako velké vítězství české veřejnosti.
„Americká administrativa by se úplně jinak rozhodovala, kdyby zde byly ratifikovány obě proradarové smlouvy, k čemuž nedošlo díky aktivnímu odporu občanů České republiky,“ poznamenal. Hnutí nyní bude monitorovat další vývoj a přeje si, aby podepsané „radarové“ smlouvy byly zcela zrušeny.
A nakonec ve stejném duchu se vyjadřovali i čeští komunisté. „Považujeme to za velmi racionální moment,“ řekl předseda strany Vojtěch Filip. I podle něj za ustoupením od radaru stojí i odpor české veřejnosti. „Toto rozhodnutí jistě zlepší vzájemné vztahy Evropy a USA, včetně Ruska,“ dodal Filip. Naopak předseda ODS Mirek Topolánek, který loni v době podpisu obou hlavních radarových smluv stál v čele vlády, uvedl, že změna postoje Washingtonu je výrazem ztráty zájmu USA o středoevropský prostor. „Pro Českou republiku je to špatná zpráva. Umístění protiraketového systému v Česku a v Polsku by přispělo k větší bezpečnosti nejen našeho státu, ale i velké části Evropy,“ zhodnotil rozhodnutí USA Topolánek.
„Po 20 letech aktivního zapojení naší země do euroatlantických struktur je to náznak jistého zpomalení či ochlazení vztahů,“ dodal bývalý premiér.
Američané navíc podle něj porušili psanou smlouvu o umístění radaru. „Je špatná zpráva, že sami využili situace, kdy je tato země nestabilní a někdy se chová netradičně a nestandardně,“ řekl po schůzce s prezidentem Václavem Klausem. Rozhodnutí USA je prý podle Topolánka dalším oslabením zakotvení České republiky v euroatlantickém prostoru poté, co si země udělala špatné jméno shozením vlády během předsednictví v Evropské unii.
To pro prezidenta Klause nebyla včerejší zpráva velkým překvapením. „Já jsem stoprocentně přesvědčen, že tento krok americké vlády neznamená žádný výraz ochlazení vztahů mezi Spojenými státy a Českou republikou, věřím, že budou stejně jako dosud dostatečně přátelské a partnerské,“ prohlásil. Ostře se k americkému kroku vyjádřil i předseda sněmovního branného výboru Jan Vidím z ODS. „První pocit je obrovské zklamání a znechucení zbabělostí pana prezidenta USA Baracka Obamy,“ řekl.
Obama podle něj předvádí „nekonečné ústupky“, například vůči Rusku. „Považuji to za zradu na spojencích,“ zdůraznil Vidím. Pokud by Obamova administrativa náhodou někdy něco chtěla po Česku, bude prý první, kdo se postaví proti.
Smířlivě se k rozhodnutí Washingtonu postavil naopak předseda lidovců Cyril Svoboda. Ten připomněl, že KDU-ČSL iniciativu podporovala. „Byl to projev spojenectví, rozumíme tomu, že po volbách Spojené státy způsob přehodnotily,“ uvedl. Odstoupení od záměru podle tohoto exministra zahraničí není ze strany USA „ústupkem komukoli“.
