Jiřího Paroubka si mladí lidé oblíbili poté, co před lety na tiskovce k policejnímu rozehnání CzechTeku kritizoval hlasitou hudební produkci památnou větou: „A co na to lesní zvěř?“ Teď se diví, proč po něm házejí vejce. Je to jak v tom vtipu, kdy sedlákovi orajícímu na poli nejprve blesk zabije pár volů, potom mu shoří statek, v ohni zahyne žena i děti a on se obrátí k nebi a volá: Bože, za co mě trestáš?
A z nebe se ozve: Ani ti sám nevím, ale prostě se mi nějak nelíbíš. Jiří Paroubek se prostě některým mladým lidem nějak nelíbí.
Zdá se, že ČSSD přestává zvládat vlastní permanentní kampaň. Havel se v novinovém rozhovoru dopustí poněkud neobratného přirovnání, a Rath ho ihned vyzývá k omluvě obětem holokaustu. Recesista hodí po Paroubkovi v Kolíně vajíčko a ten z toho v tiskové zprávě vyrobí diverzní akci ODS. Člověku se maně vybaví hrdina knihy Spolčení hlupců Ignácius Reilly, který se nevěřícně táže slovy: „Začíná mi snad má paranoia přerůstat přes hlavu?“
Pokračování na straně 12
Dokončení ze strany 1
Za to, že se házení vajec po předsedovi ČSSD lavinovitě šíří zemí jak házení bot ve filmu Vrtěti psem, si může předseda sám. Co asi mohl čekat, když těm lidem se tu posmívá, že se „ani neumějí trefit“, a onde jim zase radí, aby si šli dát „cuc na špejli“ a nepletli se do (jeho) politiky. Už ten výraz - cuc na špejli -takhle nějak si představuju, že se mluví u Kočků. Místo humorného nadhledu tak Jiří Paroubek zaujal pozici nerudného strýce, který na každé popíchnutí reaguje nerudným láteřením. Stává se postavou jak z Knoflíkové války.
Na jednom z posledních meetingů protestující recesisté dokonce ani vajíčka neházeli, pouze plato položili na pódium. Paroubek mohl poděkovat a prohlásit, že se mu vejce hodí, neboť drží dietu. Nebo mohl říct, že Velikonoce už sice byly, ale že stejně děkuje. Nebo -což by bylo nejlepší - mohl prostě pozvat onoho mladíka na pódium a nabídnout mu, ať tedy řekne, proti čemu protestuje. Tak by se zachoval skutečný politik a muž s nadhledem. A odměnou pro jeho ego by téměř stoprocentně bylo ztrémované mladíkovo koktání. Namísto toho plato vajec z pódia skopl a Petr Dimun k tomu vzápětí vydal tiskovou zprávu, že samo spadlo.
Vůbec je otázka, co dělá jinak situaci dobře vyhodnocující Dimun. V jednu chvíli to už vypadalo, že on či nějaký jiný volební stratég sociální demokracie našel k věci klíč, když začali rozdávat čokoládová vajíčka. Evidentně však nikdo z nich nedokáže zvládnout zdivočelého předsedu, kterému logicky vadí, že je ztrapňován před svou mladou ženou. A tak na scénu přichází judistická ochranka v černých brýlích a s vysílačkami - což situaci jen graduje a dalším vrhačům vajec slibuje příjemný adrenalinový zážitek. Tlustí masohlavové vyvádějící v Litoměřicích z meetingu kluka s maskou Marťana, v Teplicích zas recesisté v masce čerstvé sociální demokratky a „přítelkyně chudých mužů“ Kateřiny Brožové - volební meetingy ČSSD se začínají proměňovat v bizarní show, kde už chybí jen Kroky Františka Janečka, kteří by k tomu zahráli nějaké veselé písničky.
Lze tuto situaci zastavit? Patrně ne. Správné řešení se sice nabízí, ale je velmi rizikové. Někdo by musel hodit vajíčkem, na pódiu by musela být zasažena nějaká žena, ta by se zraněním oka byla odvezena do nemocnice, uznalo by se, že tady končí sranda - a bylo by po házení vejci. Jenže pohyb na takovém tenkém ledě vyžaduje značnou odvahu a tu Paroubkovi volební stratégové zjevně nemají.
Zbývá tedy situaci nějak přetrpět a vzít si z ní poučení. Vajíčka totiž poukazují na významnou chybu v komunikační strategii sociální demokracie. Pro mladé lidi je totiž ČSSD fatálně ne-sexy. Každý mladý člověk potřebuje k tomu, aby dospěl, nějaké vymezení proti většinové společnosti. Většinovou společnost představují bohatí a mocní lidé, kteří „myslí jen na sebe a na peníze“. Proti těm stojí západoevropské sociálně demokratické strany v opozici a logicky tím přitahují i mladé lidi.
Vše začalo tím CzechTekem. Mladí lidé v této zemi už dlouho neudělali nějaký hrdinský čin, revoluce žádná v dohledu taky není, takže útok těžkooděnců na nebohé dredaře se stal na dlouhou dobu symbolem odporu svobodného mládí proti Systému. Předseda sociální demokracie nyní svou zcela neobratnou reakcí na létání vajec dělá všechno proto, aby se tím symbolem Systému stal on.
Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce
***
Evidentně nikdo nedokáže zvládnout zdivočelého předsedu, kterému logicky vadí, že je ztrapňován před svou mladou ženou
O autorovi| Jakub Horák, producent
