"Předpokládáme, že na tento projekt uvolníme určité prostředky. Dáme to zatím do rozpočtové rezervy a pak se uvidí. Přípravu projektu převzalo ministerstvo zemědělství, je potřeba ty věci rozjet," řekl dnes premiér Jiří Paroubek.
Výši částky, která vznikne z úspor v jiných oblastech, Paroubek nezveřejnil. "Je to myslím rozumná částka přiměřená té věci," uvedl pouze. Ani ministerstvo financí podle své mluvčí Petry Krainové výši uvolněných prostředků nesdělí s ohledem na vyjednávání s vlastníky pozemku.
Vepřín patří společnosti AGPI. Firma už dříve předeslala, že je ochotna areál v Letech opustit, pokud dostane náhradu. Podle některých odhadů by stát mohlo přemístění vepřína přijít i na miliardu korun. Tuto částku ale odborníci považují za přemrštěnou.
Kolik stát zaplatí za vepřín?
Premiér soudí, že za výkup nemusí stát dát stovky milionů korun, ale spíše desítky. Když v listopadu kritizoval postup vládního zmocněnce Svatopluka Karáska (US-DEU) v této věci, odhadl, že by se citlivá otázka mohla vyřešit v polovině letošního roku.
Podle Karáskova tehdejšího odhadu bude na vykoupení velkovýkrmny třeba vyšší částka než desítky milionů. "Nový vepřín této kapacity pod 300 milionů není možný. Ale jestli se to panu premiérovi podaří, tak budu jedině rád," uvedl tehdy vládní zmocněnec. Karásek chtěl, aby na vepřín v Letech pamatoval státní rozpočet pro letošní rok, Paroubek mu tehdy odpověděl, že budou stačit rozpočtové rezervy.
Historické prameny tvrdí, že v táboře zahynulo 326 lidí a šest stovek vězňů skončilo v Osvětimi. Nedaleko velkovýkrmny stojí od poloviny 90. let minulého století památník. Kromě rozhodnutí Evropského parlamentu vášně kolem Letů loni rozdmýchal i prezident Václav Klaus. Prohlásil totiž, že místní tábor pro Romy nebyl koncentrační.
Rušno je v Letech i nyní. Nacionalistická Národní strana, která tvrdí, že šlo pouze o pracovní tábor, tam o víkendu postavila kámen s nápisem "Obětem" jako památník obětem druhé světové války. Podle plánu Národní strany měl na místě bývalého romského tábora stát kamenný pomník, uvádějící, že tábor byl jen pracovní, Romové v něm umírali na běžné nemoci a že šlo o německé zařízení, nikoli české.
Proti tomu vystoupily jak romské organizace, tak někteří politici a sdružení. Romské organizace oznámily, že očekávají, že vláda a policie nedovolí pomník postavit. V této souvislosti už padlo několik trestních oznámení.
Výši částky, která vznikne z úspor v jiných oblastech, Paroubek nezveřejnil. "Je to myslím rozumná částka přiměřená té věci," uvedl pouze. Ani ministerstvo financí podle své mluvčí Petry Krainové výši uvolněných prostředků nesdělí s ohledem na vyjednávání s vlastníky pozemku.
Vepřín patří společnosti AGPI. Firma už dříve předeslala, že je ochotna areál v Letech opustit, pokud dostane náhradu. Podle některých odhadů by stát mohlo přemístění vepřína přijít i na miliardu korun. Tuto částku ale odborníci považují za přemrštěnou.
Kolik stát zaplatí za vepřín?
Premiér soudí, že za výkup nemusí stát dát stovky milionů korun, ale spíše desítky. Když v listopadu kritizoval postup vládního zmocněnce Svatopluka Karáska (US-DEU) v této věci, odhadl, že by se citlivá otázka mohla vyřešit v polovině letošního roku.
Podle Karáskova tehdejšího odhadu bude na vykoupení velkovýkrmny třeba vyšší částka než desítky milionů. "Nový vepřín této kapacity pod 300 milionů není možný. Ale jestli se to panu premiérovi podaří, tak budu jedině rád," uvedl tehdy vládní zmocněnec. Karásek chtěl, aby na vepřín v Letech pamatoval státní rozpočet pro letošní rok, Paroubek mu tehdy odpověděl, že budou stačit rozpočtové rezervy.
Historické prameny tvrdí, že v táboře zahynulo 326 lidí a šest stovek vězňů skončilo v Osvětimi. Nedaleko velkovýkrmny stojí od poloviny 90. let minulého století památník. Kromě rozhodnutí Evropského parlamentu vášně kolem Letů loni rozdmýchal i prezident Václav Klaus. Prohlásil totiž, že místní tábor pro Romy nebyl koncentrační.
Rušno je v Letech i nyní. Nacionalistická Národní strana, která tvrdí, že šlo pouze o pracovní tábor, tam o víkendu postavila kámen s nápisem "Obětem" jako památník obětem druhé světové války. Podle plánu Národní strany měl na místě bývalého romského tábora stát kamenný pomník, uvádějící, že tábor byl jen pracovní, Romové v něm umírali na běžné nemoci a že šlo o německé zařízení, nikoli české.
Proti tomu vystoupily jak romské organizace, tak někteří politici a sdružení. Romské organizace oznámily, že očekávají, že vláda a policie nedovolí pomník postavit. V této souvislosti už padlo několik trestních oznámení.
