PRAHA Velkolepou vizi českého úspěchu představil světu předseda ČSSD Jiří Paroubek. Zatímco řada ekonomů varuje před osudem Řecka či Maďarska, pod jeho vedením se údajně můžeme probojovat mezi deset nejvyspělejších zemí EU.
To by ovšem znamenalo porazit i nesrovnatelně výkonnější Německo, které si na žebříčku nejbohatších států unie drží desátou příčku.
„Můžeme učinit odpovědnou změnu, která nás přivede v následujících patnácti letech mezi deset zemí s nejvyšším standardem života v Evropské unii,“ prohlásil Paroubek na předvolební konferenci své strany, která se konala o víkendu v Teplicích.
Podle většiny ekonomů by však něco takového byl přinejmenším malý zázrak. „Kdyby řekli v první patnáctce, pak je to skutečně možné. V tuto chvíli je to ale pouze kampaňovité heslo,“ reagoval ekonom a bývalý expert Světové banky Miroslav Zámečník.
Sami sociální demokraté přitom otevřeně přiznávají, že si zdánlivou přehnanost takového prohlášení dobře uvědomují.
„Jestliže společnost nemá ambice a cíle, tak zakrní. Měli jsme velké cíle i v posledních dvaceti letech. Vybudovat tržní ekonomiku, přivést zemi do Evropské unie a do NATO. Když jsme je splnili, jako by jich byl nedostatek. A my jsme přesvědčeni, že by společnost měla mít ambiciózní cíl,“ komentoval to stínový ministr financí ČSSD Bohuslav Sobotka.
Odborníci nicméně upozorňují, že něco takového není v moci politiků. „Vliv politiky je velmi, velmi nepřímý,“ konstatoval Petr Zahradník z České spořitelny. Zároveň však upozornil, že za ideální souhry určitých okolností by se vize sociálních demokratů skutečně mohla naplnit, byť spíše bez jejich přímého přičinění. „Ta teze na první pohled vypadá velice populisticky, na druhou stranu ale krize může zpřetrhat nebo změnit poměry ekonomické vyspělosti v rámci Evropské unie. Za předpokladu, že by se nám dařilo téměř všechno, na co sáhneme, a oběti krize by byly poněkud paralyzovány, si myslím, že to není úplně scestná vize,“ řekl Zahradník. V takovém případě by se však Česká republika musela probojovat i přes státy, jako jsou Francie, Španělsko, Itálie, Slovinsko nebo Řecko. V některých případech to sice není nereálné, ekonomika řady dalších zemí ale nejspíš takovým snahám bude klást odpor.
„Celá věc bude záležet na tom, jak se bude vyvíjet ekonomický růst. A ten bude zpomalovat sám od sebe už tím, jak stárne obyvatelstvo. Jak poroste míra ekonomické závislosti, růst produktivity na jednoho zaměstnance už nebude stačit, ani kdyby byl stejný jako před krizí,“ upozornil Zámečník.
Pokračování na straně 13
Dokončení ze strany 1
Více než ekonomický sprint je ovšem podle analytiků pravděpodobné, že zbytek Evropy budeme bez ohledu na přání ČSSD dotahovat výrazně pomaleji. Česko by v dalších letech mohlo růst o jedno až dvě procenta nad průměrem unie. A mnozí naopak varují, že rozdavačné předvolební sliby ČSSD mohou cestu na evropskou špičku ještě ztížit.
„Česko bohužel patří k zemím, kde dluh roste. Příští rok bude skoro dvojnásobný než v roce 2002. Při nezměněné politice by to znamenalo, že za osm až deset let budeme zhruba tam, kde je dnes Řecko,“ řekl analytik Next Finance Vladimír Pikora.
„Z pohledu jakékoli strany je hloupé říkat, že ambicí je udržet současný stav. Každá vize musí být lehce optimistická. Neřekl bych, že ambice kolem desátého místa v Evropské unii je úplná hloupost,“ shrnul velké plány Zahradník.
Tabulka
Pořadí zemí EU podle HDP na hlavu
Po zohlednění kupní síly,
údaje jsou v dolarech
1. Lucembursko 78 723
2. Irsko 39 441
3. Nizozemsko 39 278
4. Rakousko 38 896
5. Dánsko 36 725
6. Švédsko 35 934
7. Belgie 35 683
8. Velká Británie 35 165
9. Finsko 34 462
10. Německo 34 219
17. Česko 24 400
„Můžeme učinit odpovědnou změnu, která nás v následujících 15 letech přivede mezi 10 zemí s nejvyšším standardem života v EU.“
