Pirátské programy se do firem dostávají především prostřednictvím jejich zaměstnanců, kteří si je instalují pro svoji osobní potřebu. „Mnoho firem má také nepořádek v licencích a instaluje více kopií softwaru, než na kolik mají podle zakoupené licence nárok,“ řekla softwarová auditorka firmy B-Right Martina Hyndráková.
Odpovědný je i management
Policie se podle Hlaváče v posledních letech více soustřeďuje na vedení firem, u kterých dostane informaci o používání nelegálního softwaru. „Mezi nejčastější výmluvy manažerů patří, že si nestihli pořídit další potřebné licence, případně že za to nejsou odpovědní,“ říká Hlaváč.
„Ale tak, jako se nemohou vzdát odpovědnosti za špatně vedené účetnictví, nemohou se distancovat ani od nelegálního užívání softwaru,“ dodal Hlaváč.
Podle Hyndrákové je problém především v evidenci. „V praxi se setkáváme s tím, že společnosti neevidují až 40 procent užívaných programů a až 10 procent počítačů,“ řekla Hyndráková.
Alternativou je i tzv. svobodný software
Míra softwarového pirátství se v tuzemsku pohybuje kolem 39 procent. Nejčastěji nelegálně používanými programy jsou kancelářské balíky Microsoft Office, operační systém Windows, antivirové programy a hry.
Některé firmy se rozhodly využívat i alternativní programy, které jsou k dispozici zdarma - tzv. svobodný software (open source), například náhradu Microsoft Office s názvem Open Office. „V Česku využívá Open Office například Česká pošta či České dráhy, řada měst i firmy jako Student Agency nebo Baťa,“ řekl LN Filip Molčan ze společnosti pro výzkum a podporu Open Source. „Na vývoji Open Office se navíc podílejí známé firmy, například Sun, Novell nebo IBM,“ obhajuje alternativu Molčan.
***
Společnosti neevidují až 40 procent užívaných programů a až 10 procent počítačů
