Česko po brexitu může posílit, míní eurokomisařka Jourová. Musí využít svou strategickou polohu |
LN: Řada Čechů stále neví, k čemu je Evropská unie. Vy se na její úrovni zasazujete o zrušení dvojí kvality potravin, za což bojuje rovněž europoslankyně za ČSSD Olga Sehnalová. Můžete na tomto příkladu vysvětlit, co změna na evropské úrovni Čechům přinese?
Nebudou muset neustále nadávat, že si na cestách zejména po západní Evropě koupili známou značku jídla nebo pití, o níž po návratu zjistí, že má jiné složení než doma kupovaná varianta. V ní je třeba méně masa, v jogurtu místo ovoce jen chemická složka, na pizze méně sýra, a navíc místo mozzarelly pouze nastrouhaný ementál. Takovéto věci Čechům vadí. Proto jsme vyvinuli úsilí, abychom tuto praktiku evropskou legislativou zakázali. To je to, co jsem navrhla.
LN: Kdy by změny měly začít platit?
Jestli to projde, je třeba připočíst tradiční dva roky na zapracování do národních legislativ, po kterých by měly mít národní orgány vymáhající společná pravidla potřebné nástroje. Takže řekněme za ty dva roky. Ale mezitím se děje spousta dalších věcí. Testujeme výrobky, které jsou v podezření. Zkontrolovali jsme 64 produktů, z toho 20 vykázalo značné rozdíly v kvalitě. Teď se chystáme na dalších 145. Budeme jednat s výrobci, osobně mám naplánovánu řadu setkání v této věci. Myslím, že je tady vedle ospravedlnitelných rozdílů (třeba více papriky v maďarském guláši) několik stovek zavádějících výrobků, které chci dostat z trhu pryč. Respektive je chci ponechat, ale s takovým složením, abychom si pod stejnou značkou všude kupovali totéž.
LN: Jak těžké je takovou změnu prosadit?
Je to dřina. Když si uvědomíte, že ještě nedávno to řada států považovala za nějakou vymyšlenost a nesmysl... Slýchala jsem, že přece máme důležitější věci na práci. Bylo to velmi intenzivní přesvědčování. Dnes mi ale už nikdo nevpálí, že jsem si to vymyslela. Máme na své straně řadu hotových testů provedených členskými státy, které dávají jasné informace, kterých produktů se to týká a že ten problém skutečně existuje. To mi hodně pomáhá, abych změny prosadila. Klíčový pak bude zmíněný celoevropský test.
LN: Nedá se právě přes takovéto jednoduché téma „prodat“, k čemu je EU pro Čechy přínosná?
Nechci to prodávat jako jedinou věc. Děláme řadu dalších věcí, které jsou pro Čechy dobré, jen si to vůbec neuvědomují. Když zůstaneme u toho jídla: půjdete do obchodu, a pokud máte chuť na nějaké zahraniční zboží, koupíte si ho za rozumné ceny, protože není zatíženo clem. Už jen ta nabídka a možnost využívat výhod velkého společného trhu, to je přece obrovská výhoda. A mohla bych pokračovat, ten seznam je dlouhý. Pro české občany je výhodné být v EU.
LN: Bude se EU bránit pronikání rizikového kapitálu z Číny a Ruska, například sdílením informací o vstupu velkých byznysových hráčů z těchto zemí na evropský trh?
Je možné, že i tohle bude téma. Myslím, že v České republice se tato řešení čekají spíše od vlády. Ale i na evropské úrovni se k tomu budeme vyjadřovat. Budeme mít například jednání kevropsko-čínským vztahům. Říkáme: pojďme být partnery, protože to je důležité pro evropský průmysl. Ale zároveň si zachovejme to, čemu říkám strategická autonomie.
To znamená, že i takovéto partnerství má svoje limity. Potřebujeme dát do úvahy bezpečnostní hledisko. To se týká třeba toho, do jaké míry pustit čínské dodavatele do tendrů, které se týkají kritické infrastruktury. Můj názor je, že musíme maximálně usilovat o vyvážený vztah. Velkou roli hraje, že by nás Čína mohla „vypnout“, ale my ji na oplátku „vypnout“ nemůžeme. Je potřeba pracovat směrem k větší bezpečnosti.
