Rozsáhlou databázi lidí, o které se z jakéhokoliv důvodu zajímala StB, na konci září stáhl samotný provozovatel serveru, na kterém běžela. Úřad pro ochranu osobních údajů mu totiž pohrozil desetimilionovou pokutou.
S Pencem věc úřad tenkrát vůbec neřešil. „ÚOOÚ použil právní lest a nezahájil řízení se mnou, ale s providerem stránek. Já jsem se nemohl bránit, a aby se to nemohlo opakovat, sám jsem se stal poskytovatel prostoru na internetu a sám sobě jsem dneska providerem,“ vysvětlil Penc.
Pokud ho úřad vyzve, aby opět stránky stáhl, bude se aktivista bránit článkem ze zákona o ochraně osobních údajů. V něm se uvádí, že omezení zveřejňování osobních dat neplatí u případů, kdy archiválie vznikla z činnosti represivních složek komunistického režimu před rokem 1990.
Jak se k opětovnému zveřejnění svazků StB ÚOOÚ postaví, není jasné. Mluvčí úřadu Hana Štěpánková totiž na dotaz LN odpověděla, že není co řešit, protože databáze je pořád mimo provoz. Ani po opětovném ujištění, že je vyhledávání v seznamu již plně funkční, nechtěla případný postup úřadu konkretizovat. Penc kritizuje Ústav pro studium totalitních režimů Stanislav Penc nedávno inicioval petici za odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka. Vyloučil přitom, že by se jednalo o osobní spor, nebo že by cílem petice bylo zrušení ústavu. Žáček se podle Pence dopustil řady manažerských selhání. Jedním z pochybení byl podle něj už jen fakt, že ústav nezveřejnil svazky StB sám.
Upozornil také na to, že z instituce bylo vyhozeno nebo odešlo hodně kvalitních lidí, kteří si ztěžovali na atmosféru v ústavu. Přesto se jimi ústav dodnes chlubí.
Díky zveřejnění seznamu EZO vyplynulo na povrch, jak se StB zajímala i o některé současné politiky. Mezi nimi byl třeba ministr Michael Kocáb, který byl kvůli působení v kapele Pražský výběr veden jako nepřátelská osoba.
Jeho kolega Jan Kohout byl naopak označen za spolehlivý kádr. Premiér Jan Fischer či odcházející ministr Štefan Füle se do seznamu dostali kvůli prověrkám pro styk se státním tajemstvím.
