Peněz, které jdou do zdravotnictví, by podle Ratha mělo celkově přibýt. „Růst finančních zdrojů by měl být realizován růstem platby státu za státní pojištěnce a do budoucna bude nutná i debata na výši povinného pojištění,“ uvedl stínový ministr zdravotnictví.
Zpočátku má tento nárůst jít na platy zdravotníků. Ty chce Rath určit zákonem všude stejně. A to i v nemocnicích, které jsou obchodními společnostmi a o mzdách dnes rozhoduje pouze jejich vedení. Na tom, že se mají regulační poplatky ve zdravotnictví kompletně zrušit, Rath trvá. Ovšem později by o znovuzavedení některých z nich mohla ČSSD jednat. „Poplatek za stravu v nemocnici zdravotnictví ani nespasí, ani nepoškodí. Je většinou lidí akceptován. Nebráníme debatě o této možnosti,“ řekl Rath podle ČTK. Podle předsedy ČSSD Jiřího Paroubka se to ale váže k horizontu deseti let. „Rozhodně se to netýká tohoto volebního období, rozhodně to v programu ČSSD nebude,“ řekl Paroubek LN.
Podle náměstka ministryně zdravotnictví Marka Šnajdra by neměla ČSSD s tímto postojem poplatky nyní rušit: „To, že připouští poplatky, ukazuje faleš opoziční politiky. Nabízí se závěr: nebořme teď poplatky, pojďme se dohodnout.“
Pokračování na straně 3
Dokončení ze strany 1
David Rath by chtěl zachovat limit na doplatky na léky, měl by činit zhruba jedno až dvě procenta z příjmů. Samotné zdravotní výkony by měli v budoucnu odborníci rozdělit na služby plně hrazené, částečně hrazené a nehrazené. A na doplatky by mělo začít fungovat komerční připojištění. Příklady, na co se má doplácet, Rath uvést nechtěl.
Vytvořit prostor pro komerční připojištění chtěl i bývalý ministr Tomáš Julínek (ODS).
„Sociální demokracie pod vedením Davida Ratha zabránila vytvoření standardu,“ kritizuje náměstek ministerstva zdravotnictví Marek Šnajdr. „Teprve až bude definovaný standard, bude jasné, co je nadstandard. Například lepší endoprotéza nebo lepší sádra. Pak se komerční připojištění rozeběhne,“ říká Šnajdr.
Spoluúčast by ovšem ani po zavedení doplatků na zdravotnické služby neměla podle Ratha výrazně stoupnout. Dříve podle něj byla kolem osmi procent a nyní ji odhaduje na 16 procent celkových výdajů na zdravotnictví. „Spoluúčast by se měla makroekonomicky zafixovat někde okolo čtrnácti procent,“ říká Rath. Šnajdr ale jeho odhady zpochybňuje. „Není to pravda, ta čísla stoupla asi o dva procentní body. A stoupla hlavně v péči nehrazené ze zdravotního pojištění, tedy ve volně prodejných lécích, kosmetických zákrocích...,“ tvrdí Šnajdr.
Další peníze chce Rath ušetřit tím, že bude slučovat zdravotní pojišťovny. Do budoucna by chtěl jen jedinou. A státní nemocnice by převedl na veřejná nezisková zařízení.
