Pro ČT také uvedl, že spolupráce bude pokračovat i při výměně informací. Řekl také, že Česko je připraveno zvážit „rozumnou nabídku“ na jiné zapojení do budování protiraketové obrany.
„Vzájemná spolupráce, především při podpoře našich jednotek v zahraničí, není nijak vázána ani na protiraketovou základnu, ani na případnou radarovou základnu na území České republiky. Takže v tomto se pro nás nic nemění,“ řekl Barták.
Podle něj ani nebude třeba nic přehodnocovat na doprovodných dohodách ke smlouvě o umístění radaru, které se týkaly vědecko-technické spolupráce mezi USA a Českem. „Všechna ta jednání... nebyla přímo vázána na jednání o radaru. To pouze zintenzivňovalo ten průběh,“ řekl ministr.
Ministr míní, že by peníze na vědeckotechnickou spolupráci mohly ze Spojených států přicházet do Česka i nadále. Podobně se vyslovil i americký prezident Barack Obama během čtvrtečního telefonátu českému premiérovi Janu Fischerovi. Podle odhadů odborníků z ČVUT jdou na českou vědu z USA desítky až stovky milionů korun ročně a většina z nich s protiraketovou obranou a existencí radaru nesouvisí.
„Mám jasné a konkrétní signály, že Američané chtějí spolupráci ve vědě spíše posílit a systematizovat. Více peněz chce investovat americké letectvo, námořnictvo a také NASA,“ řekl profesor ČVUT Vladimír Mařík, který s Američany dlouhodobě spolupracuje, Hospodářským novinám.
Financování protiraketové obrany, v jejímž rámci chtěly původně USA vybudovat své základny v České republice a Polsku, bude nyní restrukturalizováno tak, aby se program zaměřil na nevyzpytatelné státy a na raketové hrozby na bojištích.
K nevyzpytatelným státům řadí USA vedle Severní Koreje také Írán, proti jehož případnému útoku mají sloužit evropské prvky obranného štítu.
