Chystané změny ve středu novinářům přiblížili ministr práce Marian Jurečka a ředitel odboru sociálního pojištění ministerstva práce Tomáš Machanec.
Vláda minulý čtvrtek představila svůj balíček opatření k ozdravení státních financí a návrh změn penzí. Výdaje na důchody prudce rostou, systém důchodového pojištění je v propadu. Podle ministra by se bez úprav v budoucnu buď musely vyplácené penze snižovat, odvody a daně zvyšovat, nebo by si stát na důchody musel dál půjčovat.
Ke zmírnění deficitů má přispět odsouvání penzijního věku. Podle záměru by se měl nově nastavit podle vývoje doby dožití každý rok lidem, kterým bude zrovna 50 let. Kdy budou moci jít do penze, by se tak měli dozvědět nejméně 15 let předem. Důchod by měl trvat v průměru 21,5 roku.
Dnešní padesátníci svůj penzijní věk zjistí po schválení legislativy, která změny upraví. Budou ho tak vědět jen pár let předem. „Lidem nad 50 let to oznámíme v jeden moment. Někteří se to nedozvědí 15 let předem, to pravda je. Potřebujeme s tím ale začít,“ uvedl Jurečka.
Důchodový věk se posouvá už nyní
U mužů se zvedá o dva měsíce ročně, u žen obvykle o čtyři. Podle nynějšího zákona se má zastavit na 65 letech. V tomto věku jako první do penze půjdou muži, bezdětné ženy a matky jednoho dítěte s rokem narození 1965. U matek více dětí by se hranice na 65 let měla dostat postupně do roku 2036.
„U lidí od ročníku 1966 se předpokládá, že se může jejich důchodový věk navýšit podle toho, jestli se jejich doba dožití v 50 letech posunula proti generaci roku 1965. Když bude zákon schválen od ledna 2025, teprve pak bude možné něco sdělovat. Předpokládáme, že bude jednorázové sdělení pro sedm či osm ročníků, které mají 50 let,“ upřesnil šéf odboru. Podle něj by se za rok mohl věk posunout nejvýš o dva měsíce.
Podle údajů statistického úřadu měli v roce 2015 padesátiletí muži před sebou v průměru 27,7 roku a ženy 32,6 roku. V roce 2019 to bylo u padesátníků 28,4 roku a u padesátnic 33,3 roku. Za čtyři roky se tak doba dožití padesátníků protáhla o 0,7 roku.
Podobně by se tedy nejspíš mohl zvedat i věk nástupu do penze. Covidová epidemie dobu dožití v letech 2020 a 2021 zkrátila. Předloni to bylo u padesátiletých mužů na 26,2 roku a u žen na 31,8 roku.
Věk nástupu do penze a pobíranou částku podle nynějších pravidel – tedy bez zahrnutí chystaných změn – mohou lidé zjistit v důchodové aplikaci IDA. Přihlásit se je možné s elektronickou identitou, a to třeba s bankovní identitou či s datovou schránkou. Ministerstvo práce podle své mluvčí Evy Davidové eviduje přes dva miliony přístupů do aplikace.
Výdaje na penze nyní tvoří kolem 30 procent státních výdajů. Loni se vyplatilo bezmála 600 miliard korun, letos by to mohlo být zhruba o 90 miliard víc. Deficit důchodového pojištění by mohl činit kolem 80 miliard korun.
V příštích letech by mohl stoupnout na několik procent HDP ročně. Do důchodu začnou ve 30. letech odcházet nejsilnější ročníky Husákových dětí ze 70. let. Ubude pracovníků, kteří na penze přispívají.
Úsporný balíček„Ozdravný balíček“ uvádí 58 opatření, která budou mít podle vlády souhrnný pozitivní dopad na státní rozpočet v letech 2024–2025, a to ve výši 147,5 miliardy korun. Během června vláda schválí legislativní znění konsolidačního balíčku, první čtení ve Sněmovně by poté mělo proběhnout před létem, aby opatření snižující deficit o 94,1 miliardy platila již od 1. ledna 2024. V balíčku se počítá mimo jiné, že stát zvýší daň z příjmu právnických osob, spotřební daň z tabáku a alkoholu, daň z hazardu i nemovitostí, znovu zavede nemocenské pojištění pro zaměstnance a zvedne odvody živnostníků. Daň z přidané hodnoty má mít dvě sazby místo nynějších tří, zruší se 22 daňových výjimek. Snížené sazby DPH se sloučí na 12 procentech, dosud byly deset a 15 procent. Díky sloučení sazeb se sníží o tři procentní body DPH na zdravotnické prostředky, potraviny či bydlení. Základní sazba DPH zůstane na 21 procentech, DPH na knihy bude mít nulovou sazbu. Na polovinu se sníží státní podpora stavebního spoření, roční dálniční známka zdraží z 1 500 na 2 300 korun. Snížit schodek veřejných financí mají ale především úspory, hlavně omezení státních dotací, uvedl ve středu premiér Petr Fiala. První čtení vládního konsolidačního balíčku by ve Sněmovně mělo být na přelomu června a července, tedy ještě před parlamentními prázdninami. Druhé a třetí čtení by se mělo uskutečnit na podzim. Vláda by měla balíček projednat v půlce června. Minulý pátek to uvedl předseda poslaneckého klubu koaliční KDU-ČSL Marek Výborný. Zdroj: ČTK, stav platný k pátku 12. května 2023. |
