Je libo perníkový betlém u svatého Matěje v Praze 6, bečící ovečku u Kapucínů na Hradčanech nebo pitoreskní přehlídku řemeslníků v Krýzových jesličkách v Jindřichově Hradci? Po roce jsou opět tyto atrakce k mání.
Advent je i časem, kdy se opět opráší betlémy a pořádají se výstavy. Vedle prezentací hrůzné lidové tvořivosti, kde návštěvník s překvapením zjistí, že lze betlém vyrobit i z cikorky, špuntů či vaječných skořápek a zalidnit jej neuvěřitelnými postavičkami, se nabízejí i profesionální akce. Jako ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy, kde je až do ledna k vidění třicet skříňkových betlémů vyrobených od půlky 18. století až do počátku 20. století. Jsou tu i betlémy ze šlechtického prostředí, jako například Klanění tří králů z poslední čtvrtiny 18. století, které tvoří oblékané figurky s voskovými hlavičkami umístěné ve skříňce se stěnami obloženými zrcadly (Muzeum východních Čech v Hradci Králové), nebo obrovský tříkrálový betlém s vyřezávanými polychromovanými figurkami z přelomu 18. a 19. století (Muzeum Mladoboleslavska). Od východu na jih Podobná výstava se koná do 6. ledna v Nejvyšším purkrabství Pražského hradu. V expozici jsou chrámové, muzeální i soukromé betlémy a zájemci uvidí i rarity jako dvě stě let starý deskový betlém malovaný na karton, který sloužil v chrámu v Lodhéřově na Jindřichohradecku až do konce 2. světové války.
Komu se nechce jet do východních Čech na nejslavnější český betlém Josefa Probošta v Třebechovicích pod Orebem, který sklízel úspěchy na Expo 1967 v Montrealu a nyní je nově nasvícený, může vyrazit pro změnu na jih - do muzea v Jindřichově Hradci, kde jsou k vidění kouzelné Krýzovy jesličky. Tomáš Krýza, který se narodil v roce 1838, je vyráběl přes šedesát let a vystavěl je na ploše 60 metrů čtverečních. Z kašírovací hmoty a ze dřeva vyrobil 1398 figurek lidí a zvířat, z nichž je 133 pohyblivých. Původní mechanismus byl poháněn ručně, nyní jej obsluhuje elektromotor. Anebo je možné navštívit známé skanzeny v Kouřimi a Přerově nad Labem s vánočním programem a jesličkami. Na Veselém kopci u Hlinska se nabízí výstava ve všech roubených objektech, která zahrnuje i unikátní mechanický betlém R. Frinty. No a v Kryštofově údolí na Liberecku se po rekonstrukci otevřelo Muzeum betlémů s venkovními jesličkami Josefa Jíry, které jsou šestnáct metrů široké a mají dvoumetrové figury. Pouť po betlémech pražských kostelů má také své exkluzivity: tradiční je perníkový betlém v kostele svatého Matěje nad Šáreckým údolím. Peče se od počátku sedmdesátých let a původních třicet figurek se rozrostlo na čtyři stovky.
V kostele svatého Antonína na Strossmayerově náměstí zase vystavují takzvaný slovanský betlém s husopaskou, mlynářem, myslivcem, písmákem a dudákem i dalšími figurami v krojích našich i bratrů Slovanů. Oblíbený betlém, na který se stojí fronty, je v kapucínském kostele Panny Marie Andělské na Hradčanech s postavami v životní velikosti, které jsou oblečeny do skutečných šatů a pro větší trvanlivost napuštěné klihem. A s ovečkou, která zabečí, když se do kasičky vhodí mince. O svátcích je v permanenci a její bečení je slyšet až do chodby, kde zájemci v mrazu podupávají. Krásný vyřezávaný betlém je v kostele svaté Markéty na Břevnově, vyrobil ho za války řezbář Metoděj Florian.
