BRNO/NEDVĚDICE Na hradě Pernštejně by chtěli po desítkách let obnovit unikátní zahrady a park. Svahy kolem hradu dodnes protínají někdejší cesty a v parku stále zůstalo několik romantických staveb, byť ve stavu více než žalostném.
Znovuotevření diskusí si vyžádal park sám. A to přesto, že už vypadá spíš jako les. „Velká část stromů je ve velice špatném stavu, padá a poškozuje okolí,“ připomíná Eva Škrabalová ze správy hradu. Památkově chráněné stavby se tak ještě více rozpadají. „Nová výsadba by měla vycházet z budoucí podoby prostor,“ doplnila.
Ananasy na Pernštejně?
Pěstovali je ve stovkách Ještě před dvěma sty lety se tehdejší majitelé hradu mohli svými zahradami chlubit. Záznamy mluví například o tom, jak ve dnes již zbořených sklenících hraběnka nechala pěstovat 127 plodících ananasů. Inventář čítal i citroníky, olivovníky, vavříny či oleandry. „O obnově skleníků se samozřejmě nedá mluvit. Jde ale o další části parku,“ dodává kastelán Zdeněk Jakub Škrabal. Pod hradem dodnes stojí například čínský pavilon, zdobený uvnitř nádhernými kresbami Ignatze Mayera. Je ale zabedněný tak, aby se do něj nedostali vandalové. Obnova začíná po částech, záchranou toho, co padá V minulém roce pracovníci správy hradu zachránili před zřícením historické turecké lázně v centru parku. Jeho hlavní osa spojovala výklenek se sochou boha Apollona, růžový pahorek, kruhový bazén s fontánou, vodní kaskádu a jezírko v údolí. Ještě před sto lety turisté obdivovali, jak se v něm hrad zrcadlil, nyní je vyschlé a zarostlé.
„Na Pernštejně jsem byl mnohokrát, ale o zahradě jsem netušil. Zaujala mne výstava o ní,“ svěřil se včera na hradě jeden z návštěvníků Pavel Muselík. Procházel se po rozpadajících se cestách a zašel i k obelisku, který býval dominantou stráně. Dnes se ztrácí pod stromy, reliéfy z něj leží v depozitáři. Polorozpadlá je poustevna, v níž už v roce 1806 fungovala rarita - mechanická dřevěná figurína poustevníka.
Odborníci zpracovali několik plánů, jak zahrady obnovit. Ten poslední pochází z roku 1999 a kolektiv pod vedením Heleny Finstrlové spočítal náklady na 112 milionů korun - ovšem s tím, že by se rozložily do padesáti let. „Nevím o obdobných zahradách v hradním prostředí, ty pernštejnské jsou skutečně unikát. Bohužel, v havarijním stavu,“ řekla LN Finstrlová. „Obnova zahrad je běh na dlouhou trať, například pro sad je potřeba předpěstovat původní druhy rostlin,“ dodala.
Správa hradu by chtěla na obnovu parku získat dotace Evropské unie. „Počítáme i s dalšími souvislostmi, například s budováním dalšího parkoviště pro návštěvníky, které plánuje městys Nedvědice. Bylo by skvělé, kdyby lidé chodili na hrad parkem, odkud býval úžasný výhled,“ dodává Škrabalová.
Výstavu o parku, kterou na Pernštejně letos otevřeli, hodlají znovu rozšiřovat a postupně nabídnout také sponzorům možnost přispět na obnovu některých jeho částí, například plastik, či novou výsadbu. „Vděční budeme i za tisícikorunové příspěvky,“ říká Škrabalová.
***
Historie zahrad na hradě Pernštejně * Původní hrad obklopoval z obranných důvodů holý svah. Zahrady uvnitř hradu nelze za doby vlády Pernštejnů doložit. * Skutečná okrasná a kuchyňská zahrada je doložená v údolí až v roce 1720 * Rozšíření a úpravy parku rodem Schröfflů dokládá popis z roku 1806 * Skleníky zanikly roku 1888, majitelé přestali park udržovat roku 1928. Snahy o obnovu se datují od roku 1954.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
