Neklidný pohyb prstů Už při hostování se strhující Jenůfou na loňském brněnském festivalu se budapešťská opera prezentovala jako znamenitý soubor. A špičkovou úroveň potvrdila i jedna z repríz Salome Richarda Strausse. Pozoruhodné je, že tuto náročnou Straussovu operu jsou v Budapešti schopni produkovat zcela z maďarských zdrojů, bez vylepšování exponovaných rolí hosty, a navíc udržet inscenaci na profesionálně bezchybné úrovni i pro další uvádění.
Maďarský inscenační tým Straussovu Salome nijak neaktualizoval, ale pokorně ji „vizualizoval“ co nejpřesněji tak, jak vyplývá z děje, hudby i scénických poznámek. Zachoval respekt k času i místu: rozlehlé jeviště bylo opulentně zastavěno i do hloubky třípatrovými terasami Herodova paláce, který zároveň s kostýmy evokoval počátek letopočtu. Hudebnímu nastudování Istvána Dénese v barvitém hutném zvuku a naprosté technické spolehlivosti sloužila zdánlivě nenápadná, ale ve výsledku o to působivější režie Jánose Szikory. Společně se jim podařilo navodit onu omamně halucinační, zvrácenou atmosféru adaptace biblického příběhu o Salome, která si vymůže na stříbrné míse hlavu proroka, aby políbila alespoň takto jeho mrtvolné rty, když živý pohrdl její láskou. Chvíle, kdy se Salome po Jochanaanově odmítnutí snaží znovu nalézt rovnováhu a vymýšlí plán, jak se proroka zmocnit, byla vrcholnou ukázkou, že i pouhý neklidný pohyb prstů může vyvolat emoční uragán.
Vynikající a pěvecky naprosto suverénní byla Szilvia Rálik (kterou u nás známe jako báječnou Abigail z brněnského nastudování Nabucca): její Salome byla v blyštivých šatech krásná princezna, pod nimi rozmazlená holka, znuděná přepychem i ctiteli, zaskočená nejen tím, že někdo odmítl vyplnit její přání, ale hlavně přívalem pocitu touhy. Nemusela ve slavném závojovém tanci odhalit nahá ňadra, aby divák intenzivně cítil, že Salome sice rozvášňuje Heroda, ale současně vysílá Jochanaanovi poselství roztoužené smyslné ženy.
Výbornou psychologickou studii poživačného vladaře zmítaného mezi povinnostmi veřejné funkce a chtíčem předvedl István Rozsos v roli Heroda, Bernadetta Wiedmann byla stárnoucí zhýralou manželkou, sžíranou nenávistí k prorokovi i závistí vůči své krásné dceři. Mocným hlasem, budícím respekt, obdařil Jochanaana Béla Perencz. Publikum reagovalo skandovaným potleskem - zcela právem. Operu na tak profesionální úrovni můžeme v našich domácích poměrech zažít jen výjimečně.
***
HODNOCENÍ LN
*****
Richard Strauss: Salome
Dirigent: István Dénes
Režie: János Szikora
Scéna: Attila Csikós
Maďarská státní opera,
4. června 2009.
