Jistý František Procházka prý ukradl přes půl miliardy korun. Po pár dnech se ukázalo, že měl komplice, ostatně tahat se s dvěma kufry plnými bankovek dá i zocelenému lapkovi zabrat. Jenže co teď můžou s penězi dělat? Nabízí se několik variant toho, co se vlastně stalo, nebo lépe stane.
Legalizovat půl miliardy totiž není úplně snadná věc. Je samozřejmě možné, že do této doby úspěšný zloděj měl dosud jen obrovské štěstí a dnes sedí kdesi v sídlištním bytě a sní o tom, že si může koupit padesát milionů kopečků své oblíbené zmrzliny. Neuvědomuje si, že po něm nejde jen celý policejní sbor, ale také celá galerka. Okrást zloděje je totiž celkem oblíbená a běžná událost.
David Berdych, hlava dnes odsouzeného gangu, mi kdysi s poťouchle planoucíma očima vyprávěl o jedné bankovní loupeži. Pětice mladíků se domluvila s úřednicí a ukradli kolem šedesáti milionů. Mladíci peníze rozdělili a, jak se patří, zakopali na dvě různá místa. Jedním z míst byla rodinná zahrada jednoho z nich.
Pokračování na straně 10
Dokončení ze strany 1
Kopání je práce úmorná, a tak vypomohl i tatínek jednoho z lupičů.
Mezitím si bystrá bankovní úřednice svůj podíl uložila do banky. Bohužel právě do té, kterou oloupila. Policie neměla mnoho práce. Mladíky pozatýkala promptně. Nešťastný otec zapíjel žal nad ztraceným synem a k vyplakání si zvolil svalnaté rameno Davidu Berdychovi blízké. Jak říkal Berdych: „Ani jsme ho nemuseli příliš trápit a peníze nám vykopal.“ Samozřejmě nic nikomu nehlásil. Jeho syn byl přece nevinen. Radost z podařené loupeže má Berdych dodnes.
Sto padesát pět tisíc denně
Je samozřejmě možné, že Procházka měl akci dokonale promyšlenou, všechny ostatní varianty totiž vyžadují poměrně dobré kontakty. V dnešní elektronické době většina transakcí probíhá elektronicky. Ani nové auto není dnes možné koupit hotově, natož pozemky, domy a podobně. Banky veškeré jen trochu podezřelé vklady hlásí. Tzv. špinavé peníze je proto nutné vyprat. Je třeba vzít v potaz, že ukradené peníze jsou koruny. Eura by byla samozřejmě podstatně výhodnější. Umožňovala by o hodně větší teritoriální rádius. Takhle bude muset peníze vyprat tady.
Nejprve bude muset vyřešit fakt, že se jej všichni snaží chytit. Na útěku je samozřejmě všechno složitější. Bylo by pro něj tudíž nejsnazší, kdyby peníze někde schoval a nechal se zavřít. I kdyby dostal deset let, znamená to pro něj, že každé ráno na pryčně vydělá sto padesát pět tisíc. Navíc se blíží prezidentská volba a cesty milostí bývají nevyzpytatelné. Až vyjde, může v klidu začít peníze legalizovat.
Koncipientská varianta
Nejjednodušší možností jsou kasina. Neexistuje totiž možnost, jak sledovat množství peněz, které se v kasinu točí. Proto také místo daní musí platit na charitu. Milý zloděj pak jednoho dne „náhodou“ vyhraje vyšší obnos. Ten pak poctivě přizná a zdaní. Varianta kasina má jen jednu slabinu. Bude trvat dlouho, než se mu podaří dostat do oběhu celou půlmiliardu a jeho hráčské štěstí by se mohlo roznést. Mimochodem před nedávnem byl odsouzen jeden krupiér za přepadení šťastného hráče.
Další možností je peníze vyprat přes jakoukoli společnost, kde je těžké sledovat toky peněz, jako například restaurace, hotel, nevěstinec, sportovní klub atd. Peníze stačí vložit do společnosti, ta přesto, že nebude provádět žádnou extra činnost, vykáže zisk, ten přizná finančnímu úřadu a je vše v pořádku. Je zde ale podobné úskalí, jako u kasin. Operace bude trvat dlouho.
Nejvýhodnější je varianta zvaná koncipientská (pojmenovaná po svém zakladateli). Stačí dohoda několika málo spolupracovníků. Pak může třeba následovat extra výhodný nákup balíku akcií předem dojednané akciové společnosti. Akcie pak obratem prodá třeba slovenskému investorovi. Tentokrát ale za tržní hodnotu. V dokonalé verzi slovenský investor použije na koupi peníze, které předem dostane od vykutáleného zloděje.
Varianta je to poměrně bezpečná. Jediné riziko je, že na to nějaký upocený pisálek upozorní v novinách. Pak je třeba zachovat chladnou hlavu. Různí závistivci sice mohou chvíli brblat. Bude-li však dokola tvrdit, že je vše křišťálově čisté, že ani čistší být nemůže, nehrozí mu ale dohromady nic. Kromě trochy ostudy. Půl miliardy je ale pro většinu jemu podobných hambářů příjemná náplast.
***
Na útěku je samozřejmě všechno složitější. Bylo by pro něj tudíž nejsnazší, kdyby peníze někde schoval a nechal se zavřít.
O autorovi| Janek Kroupa, reportér televize Nova, televizní reportér
