PRAHA Někoho ta akce pobavila, někoho na okamžik vyděsila, někoho pobouřila.
Uměleckou skupinu Ztohoven v každém případě čeká již za pár týdnů soud za to, že se loni nabourala do živého vysílání pořadu České televize Panorama. V něm do poklidné podkrkonošské krajiny promítla falešný jaderný výbuch.
Ztohoven tak chtěla upozornit na to, že média dokážou manipulovat s realitou a veřejným míněním. Sedm členů skupiny Ztohoven je obviněno za šíření poplašné zprávy a hrozí jim až tři roky vězení.
Na internetu se před pár dny objevila petice, kterou organizuje pětice vysokoškolských pedagogů z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Organizátoři žádají, aby byli členové umělecké skupiny omilostněni. „Plně uznáváme, že členové uskupení Ztohoven neoprávněně nakládali s majetkem České televize. Svým činem ale nechtěli poškodit zájmy této veřejné instituce ani šířit poplašnou zprávu,“ píší organizátoři na internetových stránkách petice. Tu do včerejšího večera podepsalo více než 2800 lidí, mezi nimi například výtvarník Jiří David, zpěvák Aleš Brichta, modelka Agáta Hanychová.
Kromě umělců jsou mezi signatáři také studenti, učitelé, právníci, důchodci či podnikatelé. Apelují na prezidenta Václava Klause, který má možnost skupině v případě odsouzení udělit milost. Podle českého práva však prezident smí také nařídit, aby soud určité líčení vůbec nezahajoval.
Skupina Ztohoven sama sebe označuje za performery. Mezi jejich dřívější akce patří zakrytí poloviny neonového srdce nad Hradem v roce 2003, kdy Václavu Havlovi končil prezidentský mandát. Nad Hradem tehdy zářilo obří červené srdce, připomínka Havlovy „tradiční“ značky, kterou připojoval ke svému podpisu. Ztohoven srdce zakryli tak, že vypadalo jako otazník.
Jejich druhou známou akcí je výměna krytů na pražských přechodech pro chodce. Jindy „strnulí“ panáčci tak po „zásahu“ Ztohoven pili alkohol, tančili a pochodovali. Jedním z těch, kteří Ztohoven podporují, je i ředitel Národní galerie Milan Knížák. Ten skupině před časem předal ocenění Národní galerie.
