Ne každý hospitalizovaný pacient s covidem skutečně potřebuje nemocniční lůžko. Řeč je o takzvaných sociálních hospitalizacích, které mohou blokovat významnou část zdravotnických kapacit v Česku.
Grafické znázornění.
„V současné době se u nás jedná přibližně o 45 takových pacientů, kteří jsou sice ještě covid pozitivní, ale již nepotřebují zdravotní péči. Jde o starší pacienty, u kterých je potřeba už jen ošetřovatelská a sociální péče,“ řekl pro Lidovky.cz Petr Sulek, mluvčí pražské Thomayerovy nemocnice.
Bulovka postupně vyhrazuje lůžka pro covid, bude jich až 228. Nakažení jsou v samostatných pavilonech |
Ta se v sobotu podle dat ministerstva zdravotnictví starala o 165 lidí s koronavirem, sociální hospitalizace tedy tvořily více než čtvrtinu. Nejčastěji jde o seniory, kteří jsou klienty domovů důchodců či pečovatelských domů.
„Bohužel tyto pacienty se nám nedaří vracet zpět do zařízení sociálních služeb. Jejich lůžka bychom potřebovali pro akutní případy, kterých neustále přibývá,“ dodal Sulek.
Poskytovatelé pečovatelských služeb nicméně tvrdí, že přijímání stále ještě pozitivních klientů zpět jim komplikuje situaci v už tak složité době. Podle Matěje Lejsala, šéfa domova pro seniory Sue Ryder, se tito lidé nacházejí v šedé zóně – jsou „příliš zdraví a současně příliš nemocní“.
Problematika už se dostala i do hledáčku expertů na vládní úrovni. Šéf Klinické skupiny Covid při ministerstvu zdravotnictví Vladimír Černý v sobotu uvedl, že celkem je takto „vyblokována“ asi pětina lůžek. Důsledkem je tlak na vytváření dalších kapacit.
  |
Vláda proto přišla s krizovým opatřením, jež přenáší zodpovědnost za jejich hledání na hejtmany a pražského primátora. Počínaje 9. listopadem budou muset zvládnout vyčlenit minimálně 80 lůžek na každých 550 tisíc obyvatel kraje. Nárazově musejí být hejtmani schopni navýšit kapacitu až na 200 lůžek. K tomu vláda uvažuje o zapojení polních nemocnic, lázní a dalších objektů.
Problém koresponduje s alarmujícím nárůstem počtu nakažených mezi seniory, kteří jsou zároveň nejohroženější skupinou. Od března do srpna se infikovalo 3417 občanů starších 65 let. Jen mezi 1. a 28. říjnem to ale bylo 32 497 těchto osob.
Nemocnice prý rozhodují jednostranně bez konzultací
V domově Sue Ryder se starají o 46 klientů. Jeho ředitel Matěj Lejsal poukazuje na to, že vracející se senioři už sice nevyžadují soustavnou lékařskou péči nemocnice, jako následek prodělaných obtíží ale nadále musejí mít péči ošetřovatelů. „Člověk z hospitalizace často potřebuje výrazně větší objem péče než před hospitalizací, může se vracet s upravenou medikací. V mezičase se však může změnit zdravotní stav ostatních uživatelů služby, kteří plně vytíží kapacitu pečujícího týmu,“ popsal pro Lidovky.cz obtíže s přijímáním klientů zpět do péče.
Rekordní středa, Česko se blíží covidové metě 10 tisíc přírůstků za den. Přes 2600 nakažených obsadilo lůžka |
Problém podle Lejsala tkví v tom, že nemocnice rozhodují jednostranně bez konzultací s ošetřovatelským domovem a praktickým lékařem. „Propouštění osob, které prodělaly infekční onemocnění, představuje samostatnou kapitolu,“ upozorňuje ředitel domova Sue Ryder a dodává, že se s tím pojí i hygienická nařízení, jako je povinná izolace. Většina pobytových služeb ale podle Lejsala přebytečným místem zrovna nedisponuje.
Členy své organizace brání také prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký. Pečovatelské domy podle něj přijímají své klienty zpět z nemocnic na základě stanoviska ministerstva zdravotnictví, podle něhož bezpříznakový jedinec po deseti dnech není infekční navzdory tomu, že může být na covid pozitivně testován. Domovy své klienty ani odmítat nemohou, nemají na to právo, upozorňuje.
„Ministerstvo nevydalo opatření, které určuje přijetí klienta pouze s negativním testem, jako tomu bylo v první vlně covidu na jaře,“ řekl pro Lidovky.cz Horecký.
Polovyléčených přibude
Nemocnice, pro které je nyní každé volné lůžko vzácnou komoditou, se pečlivě rozhodují, kdo ještě péči vyžaduje. V už zmíněné Thomayerově nemocnici však občas při „vracení“ pacientů do rukou pečovatelů narazí.
„Velice bychom uvítali ze strany poskytovatelů sociálních služeb větší spolupráci a ochotu přijímat rychleji zpět klienty do svých zařízení,“ vyjádřil se Sulek.
Jak uvádí anesteziolog Vladimír Černý, mezi kraji panují rozdíly. Potvrzují to i odpovědi velkých nemocnic, které Lidovky.cz kvůli sociálním hospitalizacím oslovily. Všechny svorně uvádějí, že se snaží takové pacienty kvůli hospodaření s kapacitami nemít.
Brněnská Fakultní nemocnice u svaté Anny hlásí pět procent lůžek obsazených sociálními hospitalizacemi, další „fakultky“ v Hradci Králové či Brně pak mají jen jednotky případů. Pražská Bulovka a plzeňská fakultní nemocnice dokonce tvrdí, že nemají žádné sociální hospitalizace.
Lůžka z rezerv budou využity k navýšení kapacity nemocnic, uvedl Hamáček |
Nemocnice ale zároveň vědí, že s počty nakažených se brzy zvednou i čísla těch „polovyléčených“. Například v pražské Ústřední vojenské nemocnici očekávají nárůst těch, u nichž nebude nezbytná následné péče, a vyčleněná kapacita lůžek tak nemusí být dostačující.
„Proto intenzivně hledáme další možnosti, jak zajistit potřebnou ošetřovatelskou péči mimo naši nemocnici,“ doplnila k tomu její mluvčí Jitka Zinke.
Kde vzít personál
Jenže k nalezení vhodné alternativy k nemocničnímu lůžku není třeba jen dostatek místa. Nejčastějším problémem je málo dostupná lidská síla, která by byla schopná se o „vyřazené“ covidové pacienty postarat mimo nemocnici. Podle vedoucího Klinické skupiny Covid Černého je nedostatek personálu na „prvních třech místech“, co se ohrožení celého systému zdravotnictví týče. Počet lůžek nebo techniky, jako jsou plicní ventilátory, je oproti tomu až druhotný.
Brát by mohl stát ještě z rezerv lékařů a dalšího zdravotnického personálu z jiných než covidem zasažených oddělení. Nemocnice by tím ale riskovaly omezení péče pro ostatní. Dalším zdrojem pracovní síly jsou pak studenti lékařských fakult a zdravotních škol, ambulantní specialisté nebo pomoc ze zahraničí. Ta by měla v podobě třech stovek lékařů dorazit do Česka z členských zemí NATO a Evropské unie.
Podle odhadů ministerstva zdravotnictví bude zátěž nemocnic, počet pacientů i smrtnost ještě nějakou dobu stoupat. Zároveň je ale Česko podle odborníků daleko od situace, kdy by nastal absolutní nedostatek kapacit lůžkové péče. Aby se mu země vyhnula, musí podle Černého jednat zodpovědně a chránit hlavně nejrizikovější skupiny, jako jsou právě senioři.
