Český geolog v Indii 7. 7. 1838 V Bilanech u Kroměříže se narodil Ferdinand Stoliczka, absolvent univerzit ve Vídni a v Tübingenu, od roku 1863 pracovník státní geologické služby v Indii, kde vykonal několik významných vědeckých výprav (mimo jiné vystoupil v Himálaji do výšky 6000 m) nejen geologických, ale i botanických a zoologických. Roku 1874 na jedné z cest onemocněl výškovou nemocí a zemřel na s ní spojený otok mozku a plic.
Srdce zatím ne 9. 7. 1968 V červenci 1958 jako první na Slovensku (první v českých zemích o pět měsíců dřív brněnský Jan Navrátil) provádí tým kardiochirurga Karola Šišky z Univerzity Komenského úspěšnou operaci srdce (defekt srdeční přepážky) s využitím mimotělního oběhu krve.
O deset let později, přesně 9. července 1968, se tým téhož lékaře jako první v tehdejších socialistických zemích pokouší transplantovat člověku srdce. Pacient ovšem bohužel nepřežil.
Cesta kolem světa za čtvrt dne 11. 7. 1903 Pětadvacet minut před polednem posílá pařížský časopis Temps telegram, který díky stále se zlepšující organizaci pošt i nově položeným podmořským kabelům oběhne za 6,5 hodin celou zeměkouli. Na tehdejší dobu senzační pokus provádějí noviny, neboť právě tisk potřebuje rychlý a přesný přenos informací nejvíce.
V Paříži, ve vaně...
14. 7. 1793 V Paříži, ve vaně, kde si koupelí mírnil vleklé kožní onemocnění, je royalistickou fanatičkou zavražděn známý jakobín Jean-Paul Marat (narozen roku 1743). Zde si ho připomínáme proto, že tento přírodovědec a lékař (vystudovaný v Anglii, kde získal i jeden čestný doktorát) se před Velkou francouzskou revolucí intenzivně zabýval výzkumem elektroterapie. Sestrojil kvůli tomu i několik originálních elektroměrných přístrojů. Pro svoji obětavost byl nazýván lékařem nevyléčitelných.
Mezi prvními zavedl při zveřejňování chorobopisů místo plného jména pacientů iniciály, aby jim zaručil diskrétnost. Za revoluce zase prosazoval právo každého občana na lékařskou pomoc a veřejnou podporu a zřídil v Paříži několik středisek ambulantní péče pro chudé.
