„Určitě Slovensku vyhovíme,“ řekl Fiala o žádosti Slovenska o dočasnou ochranu vzdušného prostoru země. Dodal, že v tom nevidí žádný problém. Česko je podle něj připraveno technicky i kapacitně.
„To je skvělá zpráva,“ reagoval na Fialova slova slovenský premiér Heger. Česko by chránilo slovenský vzdušný prostor do té doby, než země obdrží stíhačky, které má objednané ze Spojených států, podle Hegera bude pomoc potřebovat minimálně rok. Ochrana by mohla začít 1. září. Do projektu se mají zapojit také Poláci.
Po ruské invazi na Ukrajinu začala Bratislava připravovat předčasné ukončení provozu bitevníků ruské výroby MiG-29. Slovensko si před čtyřmi lety objednalo od USA 14 stíhaček F-16.
Původně se počítalo s tím, že první stroje Bratislava dostane už letos a zbytek o rok později, nakonec se tak stane podle dostupných informací až za dva roky. Zpoždění dodávek slovenské ministerstvo obrany zdůvodnilo problémy se subdodávkami způsobené epidemií covidu-19 i nedostatkem čipů na světovém trhu.
Česko by mohlo ratifikovat rozšíření NATO na podzim, tvrdí Fiala
V Otázkách Václava Moravce se dvojice rovněž shodla na ratifikaci dokumentů o rozšíření NATO o Finsko a Švédsko. „Jsme připraveni co nejrychleji přistoupit k ratifikaci,“ řekl Fiala. V Česku musí dokument schválit obě komory Parlamentu. Podle něj by k tomu mohlo dojít na podzim.
„U nás je velká podpora,“ řekl ke vstupu severských zemí do NATO Heger. Dodal, že dokumenty Slováci podepíšou co nejrychleji. Slovensko si podle něj jako země, která sousedí s Ukrajinou, dobře uvědomuje sílu Severoatlantické aliance. Schválení dokumentu musí projít tamním jednokomorovým parlamentem.
„Občané na Slovensku velmi rychle pochopili, jak je členství v Severoatlantické alianci důležité,“ řekl Heger. „Věřím, že to v parlamentu hladce projde,“ dodal. Jestli ratifikace proběhne do konce letošního roku, Fiala podle svých slov neví. Dodal, že ale jde o historickou událost.
Přístupové protokoly Finsko a Švédsko podepíšou v úterý. Právě formální přizvání Finska a Švédska k jednáním o vstupu do aliance bylo jedním z hlavních výsledků summitu NATO v Madridu, který se uskutečnil tento týden. Umožnila to dohoda obou severských zemí s Tureckem, které dosud mělo ke vstupu Švédska a Finska do aliance výhrady.
Posila východního křídla a výcvik ukrajinských vojáků
Významnou posilou bezpečí členských států je podle Hegera je také výměna vojáků zemí NATO. Jejich umístění na území Finska je tak podle něj pravděpodobné. NATO již dříve oznámilo, že musí posílit východní křídlo. Na Slovensku jsou například přítomní také čeští vojáci. Podle Hegera by smíšené jednotky měly být přítomny v řádech desítek let. „Neviděl bych v tom problém,“ řekl o možné dlouhodobé přítomnosti vojáků na svém území.
„Toto je budoucí forma obrany východního křídla,“ souhlasil s Hegerovou představou Fiala. Podle něj je ale potřeba hledět se na problém z širší perspektivy. Severoatlantická aliance se podle něj nyní na Evropu dívá ze všech směrů. „Určitě budou hrát roli nejen politické aspekty, ale také vojenské,“ řekl o možném posílení východního křídla Fiala.
Premiéři se rovněž bavili o dodávání vojenské techniky na Ukrajinu. Heger prohlásil, že Slovensko válkou zasažené zemi bude techniku dodávat, blíže to přibližovat nechce. Podobně se vyjádřil také Fiala
„Jsme schopni dodávat další zbraně,“ řekl český premiér. Dodal ale, že musí být s informováním opatrní. Státy Severoatlantické aliance začínají učit ukrajinské vojáky, jak s technikou zacházet. Podle Fialy je v případě potřeby připraveno zapojit se do výcviku ukrajinských vojáků také Česko.
Předsednictví České republiky v Radě EU začalo v pátek 1. července. Na zámku v Litomyšli přivítala vláda předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a spolu s ní také velkou část eurokomisařů.
Fiala na konci června prohlásil, že se 6. a 7. října bude v Praze konat neformální summit Evropské unie. K takovému kroku ho požádali lídři unie. Tématem má být širší spolupráce Evropské unie s nečlenskými státy.
