Nečas tvrdí, že jako předseda vlády měl oprávněné obavy ze sledování sebe i své rodiny, a že proto požádal tehdejší šéfku kabinetu Nagyovou, aby mu zprostředkovala pomoc od zpravodajců.
Kauza Vojenského zpravodajství přispěla v červnu 2013 k pádu Nečasovy vlády. Vyšlo totiž najevo, že vrchní ředitelka premiérova kabinetu a zároveň Nečasova milenka Nagyová nezákonně nařídila zpravodajcům, aby sledovali premiérovu tehdejší manželku Radku a také dva zaměstnance úřadu vlády. Podle obžaloby Nečas nepravdivě svědčil dvakrát, a to u hlavních líčení konaných 15. dubna 2015 a 13. září 2017.
„Příliš nechápu, jak může pan státní zástupce vědět, co jsem cítil v září a říjnu 2012. Já jsem ty obavy cítil. Je nade vší pochybnost, že moje tehdejší bydliště bylo monitorováno neznámými lidmi. Existují fotografie, jak u bydliště nastupuju a vystupuju ze svého vozu,“ zdůraznil ve středu Nečas u Obvodního soudu pro Prahu 1.
Zmínil také, že jako vysoký ústavní činitel čelil různým typům výhrůžek. „Mně, manželce i mým dětem bylo opakovaně vyhrožováno zabitím,“ řekl. „Nikdo se mně nemůže divit, že jsem pojal hluboký stupeň nedůvěry vůči Ochranné službě Policie České republiky,“ podotkl.
18. května 2015 |
Za křivou výpověď hrozí až tříleté vězení. Soud původně Nečasovi uložil roční podmínku a peněžitý trest 100 tisíc korun takzvaným trestním příkazem, tedy bez nařízení veřejného projednání věci. Nečas i státní zástupce si ale proti tomuto rozhodnutí podali takzvaný odpor, a proto soudce nařídil nynější hlavní líčení.
Justice Nečasovou potrestala za zneužití Vojenského zpravodajství tříletou podmínkou a maximálním, tedy desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy. V odůvodnění verdiktu zaznělo, že Nečas jako svědek nemluvil pravdu a že jeho verze je v rozporu s nashromážděnými důkazy.
U Obvodního soudu pro Prahu 1 čelí Nečas s manželkou obžalobě také v případu údajného podplacení poslanců ODS.
