Soví autoportrét
Do života Pabla Picassa vstoupil Duncan v roce 1956. Tenkrát jej pětasedmdesátiletý malíř přivítal, jak dokládá jedna z prvních fotografií, ve své vaně. Přátelství malíře a fotografa trvalo od prvního momentu až do umělcovy smrti v roce 1973. Picassova vila v jižní Francii se stala fotografovi druhým domovem a Duncan tak měl možnost citlivě zachytit poslední životní a uměleckou fázi Pabla Picassa. Byl u vzniku řady umělcových děl, stál u zrodu slavného portrétu poslední Picassovy múzy, jeho druhé ženy Jacqueline. Zlatým hřebem vídeňské výstavy je originální Picassova koláž z roku 1957. Z Duncanova záběru Picassových očí vytvořil malíř autoportrét v podobě sovy. Duncanova fotosérie přitom dokumentuje vznik společného díla fotografa a malíře. Snímky představují malíře v neobvyklých rolích: jako vtipného hostitele a přítele, jako zdrženlivého manžela či hravého dětského kamaráda Palomy a Claudea, člověka, který se i v pokročilém věku dal strhnout dětmi. Výstava potrvá do 27. ledna 2008.
