Karlův most - Oprava jedné z nejznámějších českých pamětihodností přináší nové objevy
Karlův most má svá tajemství. Nové skutečnosti naznačují, že historici zřejmě budou muset přepsat dějiny nejznámější české památky.
PRAHA Karlův most je ve skutečnosti delší, než se dosud uvádělo, tvrdí památkáři. A možná to už brzy dokážou. Chce to jen jediné: aby měli trochu štěstí pražští archeologové, kteří právě nyní provádějí na mostě průzkum v souvislosti s generální rekonstrukcí středověké památky.
Mezi odborníky se už delší dobu hovoří o tom, že kolem Karlova mostu je všechno jinak, než jak se po celá desetiletí tradovalo. Předně za doby Karla IV. vypadal most odlišně od toho, po němž nyní chodí miliony turistů a Pražanů ročně.
Byl delší, pravděpodobně o jeden pilíř na obou svých koncích. Tyto pilíře ale zmizely patrně začátkem 19. století při úpravách okolí mostu a vzniku vltavských nábřeží v jejich dnešní podobě. Možná jsou ale jen zasypány pod zemí, podobně jako okrová zeď ze 14. století, kterou už archeologové zhruba před dvěma týdny vykopali.
Před několika dny na ní objevili kamenickou značku, zřejmě pocházející z okruhu Parléřovské huti. To znamená, že zeď patrně vznikla společně s mostem. Pokud se stejným způsobem najdou i pilíře, historici budou muset přepsat dějiny mostu. Nebo alespoň všeobecně uváděný údaj, že měří 515 metrů.
Archeologové takový objev nevylučují. „Nikdy se v těch místech nekopalo. Nevíme, co tam pod zemí je,“ prohlásil archeolog Jaroslav Podliska z pražského pracoviště Národního památkového ústavu.
Památkář Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu, jenž má Karlův most na starosti, hypotéze o pokračování mostu věří. „Rozsah a míra zachování zdiva ze 14. století i nález kamenické značky s důlkem po kamenických nůžkách nás přesvědčují, že můžeme očekávat i nález pilířů,“ podotkl Šefců.
Není to jediná záhada kolem Karlova mostu. Další se týká jména jeho stavitele. Celá desetiletí byl za něj označován Petr Parléř, stavitel Svatovítské katedrály. Badatelé však letos přišli na to, že je to omyl. „Ve skutečnosti byl projektantem a prvním stavitelem mostu kameník a pražský měšťan Oto, zvaný též Otlin. „Neznáme jeho podobu, pouze jeho pečeť,“ říká Šefců. Poprvé se nový fakt objevil v publikaci Karlův most, kterou letos vydalo Ottovo nakladatelství.
Nové skutečnosti rovněž popírají přesné datum vzniku mostu. Kronikáři vesměs shodně uváděli rok 1357. O dni ani hodině se však nezmiňují nebo se jejich údaje různí. Někteří uvádějí červenec, jiní svátek sv. Víta, tedy 15. červen. Datum 9. července 1357, v 5 hodin a 31 minut, kdy měl Karel IV. položit základní kámen, vydedukoval v minulém století český filozof a astronom Zdeněk Horský.
***
Karlův most
v datech a číslech
Datum položení základního
kamene: 9. 7. 1357
Dokončení stavby: 1402
Váha použitého materiálu:
přibližně 100 000 tun
Hmotnost jednoho pilíře:
zhruba 5000 tun
Spotřeba malty:
300 tun na jeden pilíř
Celková délka mostu:
515 metrů
Výška mostu:
13 m nad hladinou
v obvyklém stavu
Šířka stavby:
9,40 až 9,50 m
Počet mostních
oblouků: 16
Největší poškození:
povodně v letech
1432, 1496, 1784 a 1890
Sochařská výzdoba:
31 plastik, které vznikaly
v letech 1657-1938
Mostní věže:
Staroměstská a Malostranská
Opravy:
1503 - po povodních,
trvala 71 let
1794 - po povodních,
opravy pěti pilířů
1892 - po povodních,
opravy 3 oblouků
1965-1978 - zpevnění
celé konstrukce mostu
