V pátek český Pionýr oslavil 60. výročí založení, do důchodu se ale nechystá. Naopak. Dětská organizace, kterou za komunismu prakticky z povinnosti prošla většina dětí, má dnes 16 tisíc členů a je po Junákovi druhou největší svého druhu v republice. „V devadesátých letech se diskutovalo o tom, zda by se Pionýr měl přejmenovat. Nakonec jsme ale došli k závěru, že název ponecháme,“ říká místopředseda Pionýra Martin Bělohlávek.
A jak vypadá typický pionýr v časech kapitalismu? Dříve nosili pionýři modré košile a rudé šátky, dnes je režim mnohem volnější. „Uniformu nemáme, záleží na každém, co si obleče. K pionýrům sice patří šátek, dnes je ale jedno, zda bude puntíkovaný, nebo modrý,“ říká Bělohlávek. Odmítá, že by do Pionýra dávali děti lidé, kterým se stýská po socialismu. „Jsme ryze nestranickou organizací,“ tvrdí Bělohlávek.
Založením Pionýra podle sovětského vzoru chtěli komunisté v roce 1949 nahradit oblíbené skautské hnutí, kterému vyčítali prozápadní orientaci. Řada skautů skončila v kriminálech, jejich majetek byl zabaven a organizace zrušena. Přesto dnešní skauti tvrdí, že jim nový Pionýr se starým názvem nevadí. „Pro nás je větší konkurencí zábavní průmysl, který láká děti k pasivní zábavě,“ říká Jan Žáček, mluvčí Junáka - svazu skautek a skautů ČR. Svaz registruje 45 tisíc členů, třikrát víc než Pionýr.
