Podle odhadů Evropské komise knihovna, dostupná na stránce www.europeana.eu, může pyšnit přibližně 4,6 milionu digitalizovaných děl, zatímco při spuštění před devíti měsíci to byly zhruba dva miliony. Jde nejen o knihy, ale i o fotografie, noviny, historické mapy či nejrůznější filmové záznamy, které jsou tak po internetu zdarma dostupné veřejnosti.
Polovina děl je z Francie „Je znepokojující, že v knihovně Europeana je k dispozici pouze pět procent všech digitalizovaných knih v Evropské unii,“ podotkla před pár dny eurokomisařka Viviane Redingová, která má v Evropské komisi na starosti informační technologie. „Rovněž bych chtěla poukázat na to, že téměř polovina všech digitalizovaných děl v knihovně Europeana pochází z jediné země, zatímco všechny ostatní členské země výrazně zaostávají,“ dodala.
Onou světlou výjimkou v unijní „sedmadvacítce“ je Francie, která poskytla přibližně sedmačtyřicet procent děl. Německo na druhém místě zajistilo přes patnáct procent, Nizozemsko na třetím místě osm procent. Česká republika i Slovensko jsou kvůli méně než desetině procenta spíše na chvostu pomyslného žebříčku.
V knihovně jde i přesto najít řadu unikátních kousků. Mezi objekty, které už jsou k nahlédnutí, je například Dantova Božská komedie, sbírka obrazů Pabla Picassa, Mozartovy skladby a rukopisy či rozhlasové nahrávky z první světové války. Za Českou republiku byla přislíbena například Dalimilova kronika, Kodex vyšehradský či známá Ďáblova bible, kterou v Čechách na konci třicetileté války ukradli švédští vojáci.
Problém, s nímž se Europeana do jisté míry potýká, jsou autorská práva. Dosud tento projekt zahrnuje hlavně digitalizované knihy, které jsou ve veřejném vlastnictví a nepodléhají ochraně legislativy o autorských právech.
