Na konci října si bývalá prezidentka odpyká dvě třetiny trestu a může být propuštěna ze švédského vězení
HAAG/PRAHA Přiznala svou zodpovědnost za zločiny. Ve vězení se chovala velmi dobře a soud je přesvědčen o její nápravě. Tak Mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii odůvodnil svůj verdikt, podle kterého by bývalá bosenskosrbská prezidentka Biljana Plavšičová mohla již 27. října opustit brány švédského vězení.
Devětasedmdesátiletá Plavšičová je vůbec nejvýše postaveným politickým představitelem bývalé Jugoslávie, který byl haagským soudem poslán do vězení. Haagu se v roce 2001 sama vydala, o rok později se přiznala ke spáchání zločinů proti lidskosti a v roce 2003 byla na vlastní žádost převezena k výkonu trestu do Švédska. Celkově byla odsouzena k jedenácti letům vězení, podle švédských zákonů ale může být propuštěna již po vykonání dvou třetin trestu – což bude letos 27. října. Konečné slovo ale měl právě haagský tribunál. A ten souhlasil. „Paní Plavšičová bude předběžně propuštěna,“ uvádí se v jeho prohlášení. O milost žádala exprezidentka již před dvěma lety, stejně jako loni bosenští Srbové, kteří argumentovali jejím údajně špatným zdravím a vysokým věkem. Švédský soud ale jejich požadavkům nevyhověl.
Srbové i rodina vězněné političky nynější rozhodnutí Haagu uvítali. „Jsme překvapeni a nadšeni. Včera v noci jsme s ní mluvili, a to ještě vůbec nic netušila,“ svěřila se srbské agentuře SRNA Vasilija, švagrová Plavšičové. „Chtěli bychom velmi poděkovat soudcům, že takto rozhodli,“ dodala.
Současný bosenskosrbský premiér Milorad Dodik v souvislosti s rozhodnutím soudu oznámil, že Plavšičovou dnes v ženské věznici v Hinsebergu navštíví. „Navzdory všem nespravedlnostem, kterým musela v předchozích letech čelit, doufáme, že bude 27. října volná a na bělehradském letišti jí připravíme vřelé přivítání,“ nechal se slyšet jeden z obhájců Plavšičové, Svetozar Mihajlovič.
Ne všichni jsou ale verdiktem haagského soudu nadšeni. „Možná je to v souladu s mezinárodním právem, se spravedlností to ale nemá nic společného,“ citovala agentura AFP Murata Tahiroviče z asociace sdružující muslimské a chorvatské válečné vězně. Právě Plavšičová se totiž měla podílet na pronásledování nesrbského obyvatelstva během války v Bosně v letech 1992 až 1995. „Jak to mám vysvětlit dětem, jejichž rodiče byli zabiti v srbských táborech, dětem, které si své rodiče pamatují pouze z fotografií?“ dodal rozhořčeně Tahirovič.
A podobně hovoří i ostatní oběti či jejich příbuzní. „Je to velmi smutné, ukazuje se, že svět schvaluje genocidu a agresi,“ uvedla Bakira Hasečičová, jedna z žen, které byly během války znásilněny srbskými vojáky. „Tisíce lidí kvůli ní zemřely, ale ona má stejně právo na to strávit zbytek života na svobodě,“ poznamenala smutně.
***
Železná lady Vydala se dobrovolně Devětasedmdesátiletá Biljana Plavšičová, přezdívaná „císařovna Biljana“, vykonávala od roku 1992 funkci viceprezidentky Republiky srbské. O čtyři roky později se stala dokonce bosenskosrbskou prezidentkou. V lednu roku 2001 se Plavšičová dobrovolně vydala tribunálu v Haagu. Přiznala, že spáchala zločin proti lidskosti, když plánovala, podněcovala a připravovala pronásledování muslimského a chorvatského obyvatelstva.
