Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Plazma jako obchodní artikl

Česko

Červený kříž varoval obyvatele Olomouce před odběry krve za peníze

OLOMOUC Lékaři v Olomouci kritizují nově otevřené švýcarské středisko, v němž lze za odměnu prodávat svoji krevní plazmu.

Důsledkem vstupu firmy Sanaplasma na naše území mohou být bezpečnostní rizika, úbytek zásob krve i změna ekonomických podmínek. Řekl to prezident Českého červeného kříže Marek Jukl, který se včera postavil podobným komerčním odběrům krevní plazmy.

Firma Sanaplasma nabízí dárcům 400 korun za jeden odběr. Její ředitel Martin Lukas je naopak přesvědčen, že firma pozitivně přispívá k zásobení Česka krví a krevními produkty. Své olomoucké středisko otevřela firma v polovině března. Odebraná plazma odtud putuje ke zpracování do Vídně. Následně z ní švýcarská firma Octapharma vyrábí léky pro pacienty s poruchami imunity či krevní srážlivosti. Ty pak podle ředitele olomoucké fakultní nemocnice Radomíra Maráčka české nemocnice draze nakupují.

Prezident Jukl považuje placené odběry plazmy za hrozbu. „Ve městech, kde jsou zřízena odběrová centra Sanaplasmy, dochází k odlivu dárců krve. Navíc, kdo se do jejich programu zařadí, už nemůže ze zdravotních důvodů současně darovat krev,“ uvedl. Nebezpečí vidí Červený kříž i v tom, že vytvoření poptávky po placeném dárcovství donutí i nemocnice za odběry krve platit. „Do řad dárců se tak dostanou i osoby, které zatají svou anamnézu. Ne každá infekce se pozná ihned při testu. Placené dárcovství je tedy i rizikem pro příjemce,“ prohlásil Jukl. Podle něj je placené dárcovství také proti zásadám Evropské unie.

Bezplatné dárcovství má podporu i Světové zdravotnické organizace. „Nemotivuje nezdravé k tomu, aby darovali krev,“ zdůvodnil již před časem ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus, proč se největší moravská nemocnice nehodlá vracet k placeným odběrům krve. I v Brně Sanaplasma již několik měsíců působí a problémy s nedostatkem dárců v nemocnici zaznamenali vzápětí po zahájení její činnosti. V prvních týdnech, kdy s náborem začala Sanaplasma, evidentně podle pracovníků transfuzní stanice poklesl počet prvodárců, kteří chtěli dát krev zdarma.

Primářka transfuzního oddělení olomoucké fakultní nemocnice Dana Galuszková uvedla, že u jednoho dárce se nedoporučuje větší odběr než patnáct litrů plazmy ročně. „Tělu by pak chyběly bílkoviny a dárce by mohl mít zdravotní problémy, především by se oslabovala jeho imunita. Kritéria pro odběr plazmy jsou na našem oddělení přísnější než u odběru plné krve,“ konstatovala Galuszková.

Transfuzní stanice olomoucké fakultní nemocnice bojuje s úbytkem dárců krve a nedávno spustila náborovou kampaň v čele s hokejistou Jiřím Dopitou. „Dárcovská základna stárne a nepřichází dostatek nových pravidelných dárců. Duch bezplatného dárcovství se pomalu vytrácí, k čemuž komerční odběry přispívají,“ uvedl mluvčí nemocnice Egon Havrlant.

Plazma tvoří jednu ze složek krve. Zatímco transfuzní stanice odeberou celou krev a následně ji separují na jednotlivé složky, švýcarská Sanaplasma odebírá lidem pouze bílou tekutinu - plazmu. Výhodou je pro ni i to, že na rozdíl od krve se dá plazma dlouhodobě uchovat. „Dárcem plazmy se může stát téměř kterýkoli zdravý dospělý člověk. K odběru je možné chodit každých čtrnáct dní. To je doba, během které si tělo umí odebranou plazmu dotvořit,“ uvedl ředitel Lukas. Navíc tvrdí, že díky pravidelným odběrům mají dárci dobře zmapovaný svůj zdravotní stav. „Kromě toho je každá odebraná jednotka rozsáhle sérologicky testována,“ dodal Lukas.

Sanaplasma má české sídlo v Brně a zatím působí v pěti městech - kromě Olomouce a Brna také v Ostravě, Zlíně a v Pardubicích. Přiznává, že se zaměřuje hlavně na studenty. Do olomouckého centra přichází denně k odběru asi 25 lidí ve věku 18 až 30 let. V celé republice jsou to každodenně tři stovky.

I když v Evropě je plazmy nedostatek, Česká republika je v její produkci zatím soběstačná. Údaje Červeného kříže hovoří o tom, že v roce 2006 bylo u nás provedeno 405 000 odběrů krve a 69 500 odběrů plazmy. Zatímco krev byla v plné míře darována bezplatně, u plazmy šlo již tehdy o osm procent placených odběrů.

Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání

Regionální mutace| Lidové noviny - Morava

Autor: