Měsíc před úplňkem bude patrný již na světlé, večerní obloze. To nejzajímavější ale začne až krátce před půl šestou našeho času. Za temným okrajem měsíčního disku bude mizet jedna jasná hvězda za druhou, aby se po několika desítkách minut objevovaly na druhé, Sluncem osvětlené straně Měsíce. Ta nejnápadnější stálice, označovaná jako Electra, zmizí při pohledu z Prahy v 17 hodin 30 minut, při pohledu z Valašského Meziříčí o pět minut později. Na opačné straně se zase objeví v 18 hodin a 21 minut.
Průchod Měsíce zajímavou hvězdokupou Plejády skončí po 20. hodině, kdy se zpoza osvětlené strany vynoří poslední z nápadných stálic. Celý úkaz bude patrný i při pohledu bez dalekohledu, mnohem pohodlněji si jej ale prohlédneme jakýmkoli optickým přístrojem, například loveckým triedrem. Nejlépe se ale zákryt Plejád Měsíce sleduje skutečně kvalitním dalekohledem s velkým zvětšením, ve kterém jsou patrné jednotlivé stálice mizející za hrbolatým měsíčním kotoučem.
Samozřejmě že celý úkaz bude pozorovatelný pouze ze Země – vždyť na Měsíc se budeme dívat ze vzdálenosti 360 tisíc kilometrů, zatímco hvězdokupa je více než desetmiliardkrát dál. Pokud nebude během setkání Měsíce s Plejádami přát počasí, pak letos dostaneme ještě jednu šanci. Podobný úkaz se odehraje i ráno 18. července.
Leden je ale zasvěcen také planetě Venuši, která tvoří dominantu večerní oblohy. Zapadá před 21. hodinou, a navíc kolem ní hned dvakrát projde Měsíc. Poprvé se jeho úzký srpek ocitl poblíž večernice už během prvního večera nového roku, podruhé v pátek 30. ledna.
Vidět je i Merkur (v první polovině měsíce večer nad jihozápadním obzorem) a Saturn, který představuje dominantu souhvězdí Lva. Doba největší „slávy“ druhé planety sluneční soustavy však přijde až za několik týdnů.
Naopak nad jihem můžeme po celý leden z večera obdivovat stopy po kdysi nejrozsáhlejším souhvězdí pozemské oblohy. Loď Argo zabírala na nebi přes 1600 čtverečních stupňů a obsahovala velké množství jasných hvězd, na prvním místě s Canopem.
Loď Argo měla sice na nebi podle přání sličné Athény setrvat navěky, nepřežila však kanonizaci souhvězdí v první polovině 20. století. Astronomové ji totiž z praktických důvodů rozdělili na několik menších částí: Kýl (latinsky Carina), Plachty (Vela), Lodní záď (Puppis) a Kompas (Pyxis). Z našich zeměpisných šířek si přitom můžeme prohlédnout jenom některé; v České republice totiž nad obzor vstupuje pouze část souhvězdí Lodní zádě a Kompasu.
***
Mapka zobrazuje hvězdnou oblohu začátkem ledna ve 21 hodin, v polovině měsíce ve 20 hodin a koncem ledna v 19 hodin středoevropského času. Při pozorování držte mapku nad hlavou tak, aby k zemi směřovala ta světová strana uvedená na okraji, ke které stojíte čelem. Hvězdy zakreslené u okraje mapky uvidíte před sebou, hvězdy poblíž středu máte přímo nad hlavou a hvězdy u protějšího okraje můžete spatřit za sebou. Na obloze se lze orientovat podle nápadných skupin hvězd, které jsou pro přehlednost spojeny čárami. O souhvězdí ale nejde - těmi se v astronomii myslí pevně stanovené části oblohy. V mapce není vyznačen Měsíc, jehož poloha se každý den mění. Vlivem otáčení Země se souhvězdí pohybují rychlostí 15 stupňů za hodinu od východu k západu. Stačí proto mapu pootočit o patřičný počet stupňů (délka a směr pootočení jsou vyznačeny šipkou). Například začátkem ledna ve 23 hodin pootočíme mapu o 30 stupňů.
O autorovi| JIŘÍ DUŠEK, Autor je astronomem ve Hvězdárně a planetáriu M. Koperníka v Brně
