PRAHA Dominantní pozice Moravských naftových dolů (MND) jako hlavního producenta ropy a zemního plynu v České republice končí.
Největší jihomoravské ložisko zemního plynu totiž obsadil hlavní konkurent MND, kterým je Česká naftařská společnost.
Na ložisku označovaném jako Břeclav I zahájila Česká naftařská zkušební provoz letos v květnu. Nyní vyřizuje povolení pro běžný provoz. Ministerstvo životního prostředí již žádost o povolení těžby z hlediska přijatelnosti vlivů na životní prostředí schválilo. „Rozhodující pro nás bude souhlas Báňského úřadu, v jehož kompetenci je schválení běžného provozu,“ uvedl mluvčí České naftařské Andrej Čírtek. 67 milionů kubíků ročně Úředníci ministerstva stanovili několik podmínek, mezi něž patří například autorizované kontrolní měření hluku z provozu plynového vrtu. Ten se bude nacházet 700 metrů východně od okraje Břeclavi a produkovat bude až 67 milionů metrů krychlových zemního plynu ročně. Uvedené množství by v zimě stačilo na pokrytí dvoudenní spotřeby a v létě na pokrytí desetidenní spotřeby všech zákazníků v České republice.
Těžba plynu z ložiska Břeclav I má trvat po dobu 15 let. Součástí stavby je podzemní plynovod o délce 1,4 kilometru, který vrt propojí s distribuční plynárenskou soustavou. „V budoucnu je možná konverze těžebního střediska Břeclav I na plynový zásobník,“ uvedl dále investor v dokumentaci pro ministerstvo. Z pohledu České naftařské jde teprve o druhou těžební lokalitu. Tou první je břeclavská čtvrť Poštorná, kde dobývání ropy spolu s plynem probíhá od počátku roku 2006. Pro srovnání, Moravské naftové doly drží přibližně 30 těžebních a deset průzkumných licencí v jihomoravském regionu.
MND sází spíš na skladování plynu Moravské naftové doly se růstu svého konkurenta neobávají. „Naše těžba plynu bude oproti množství oznámenému Českou naftařskou stále zhruba dvojnásobná,“ zmínil mluvčí MND Dan Plovajko. Pro MND má navíc větší význam těžba ropy, která se ve většině těžebních lokalit vyskytuje společně se zemním plynem.
MNDzatím vítězí také objemem investic do vyhledávání a těžby, jde o 400 až 500 milionů korun ročně. Díky nim chce produkci ropy a plynu udržet na stávající úrovni. „Poté co se skupina KKCG stala jediným vlastníkem Moravských naftových dolů, budeme objem investic dále navyšovat. Další akcionáři preferovali vyšší dividendu před investováním do rozvoje firmy,“ dodal Plovajko.
Strategie skupiny KKCG v dalších letech počítá hlavně s výstavbou podzemních zásobníků plynu, a to i na úkor případného navyšování těžby plynu.
Kromě rozšíření stávajícího zásobníku v Uhřicích je ve fázi úvah vznik až tří dalších skladovacích míst pro zemní plyn.
Celkem se loni v Česku vytěžilo okolo 230 milionů metrů krychlových zemního plynu, což stačí na pokrytí necelých tří procent loňské spotřeby. Kromě jižní Moravy se těží také na Ostravsku, kde se zemní plyn vyskytuje společně s černým uhlím.
Jeho těžbu zde zajišťuje firma Green Gas DPB, která loni vyprodukovala přibližně sto milionů kubíků. Zhruba polovinu své těžby spálila ve vlastních kogeneračních jednotkách, sloužících ke společné výrobě elektrické a tepelné energie. Podle geologických studií se pod českým územím nachází až 40 miliard kubíků zemního plynu, ale jen jedna desetina je považována za vytěžitelnou při nyní dostupných technologiích.
***
LOžISKA pLYNU v ČESKU pROKRývAJÍ TřI pROCENTA DOMáCÍ SpOTřEBY
Největší jihomoravské ložisko zemního plynu na kraji Břeclavi
VÝVOJ TĚŽBY ZEMNÍHO PLYNU V ČESKÉ REPUBLICE údaje v milionech metrů krychlových
zdroj: ERÚ a Bilanční centrum ČR
98,7 - 2005
94,1 - 2006
96,4 - 2007
116,6 - 2008
111 - 2009
65,4 - 1. pol. 2010
