KYJEV/PRAHA Zastavit Rusko, to si dal za cíl šéf britské diplomacie David Miliband. Nejprve se vypravil na Ukrajinu a neodcestoval tam náhodou. Ukrajina je další zemí na mušce Kremlu a tamní mnohamilionová rusky hovořící menšina může být pro Moskvu ještě lepší záminkou k anexi než Osetinci a Abchazové. „Rusko se nesmířilo s novou mapou tohoto regionu,“ prohlásil na adresu Moskvy v Kyjevě David Milibad. Jediným lékem na ruské záměry je podle šéfa britské diplomacie urychlení vstupu Ukrajiny a také Gruzie do Severoatlantické aliance. „Už v prosinci o tom může rozhodnout jednání ministrů zahraničí NATO,“ uvedl Miliband v Kyjevě. Nebezpečí pro Ukrajinu ze strany Ruska nevidí jen Miliband, ale také šéf francouzské diplomacie Bernard Kouchner, který přímo označil převážně Rusy obývaný Krym za další cíl ruské expanze.
„Je to nebezpečná situace, kdy se dalšími cíli Ruska mohou stát Krym na Ukrajině a Podněstří v Moldávii,“ prohlásil podle BBC Kouchner, který zároveň obvinil Moskvu, že uznáním nezávislosti Osetie a Abcházie se dopustila porušení mezinárodního práva.
Doktrína práva silnějšího Stejné pocity má ukrajinský prezident Viktor Juščenko, který přiznání nezávislosti Abcházii a Jižní Osetii odsoudil těmi nejostřejšími slovy. „Faktická anexe části gruzínského území, provedená přes vytvoření loutkových režimů, ukazuje to, že v Rusku byla znovuoživena doktrína „práva silnějšího“, kterou mají být řešeny mezinárodní problémy,“ řekl Juščenko zřejmě nejjasněji ze všech evropských státníků. Poslední ruské kroky přinutily odsoudit Moskvu i v posledních měsících velmi prorusky vystupující premiérku Julii Tymošenkovou. „Územní celistvost Gruzie je pro Ukrajinu svatá,“ řekla Tymošenková. Na rozdíl od Juščenka, který vidí jako jedinou záchranu celistvosti Ukrajiny rychlý vstup do NATO, nechce Tymošenková Moskvu provokovat.
„Moje pozice spočívá v tom, že jsem přesvědčena, že je teď důležité obnovit klid a mír a ne lít vodu na mlýn konfrontaci. Jestli nezměníme naši politiku vůči Krymu, nevytvoříme harmonické vztahy s (ruskou) Černomořskou flotilou, bude nám velmi, velmi úzko,“ varovala Tymošenková.
Budoucnost ruské Černomořské flotily, která má hlavní základnu v krymském Sevastopolu, je důvodem sporů mezi Kyjevem a Moskvou. Kyjev chce pobyt Rusů ukončit v roce 2017, kdy vyprší dosavadní smlouvy.
Demonstrace síly Ukrajina však není Gruzie a armáda této padesátimilionové země je schopna klást Rusku a jeho agresivním plánům daleko větší odpor než vojáci čtyřmilionové kavkazské země.
A Kyjev to jednoznačně dává najevo. Juščenko nařídil výrazně zvýšit rozpočet na armádu. V neděli, ke dni nezávislosti Ukrajiny, se v Kyjevě konala velká vojenská přehlídka – poprvé od roku 2001.
