Podle informací Českého báňského úřadu klesla poptávka za poslední dva roky v průměru o čtyři až pět procent. „Kamenivo představuje velký náklad při výstavbě silnic. Jeho ceny se za poslední roky zvedaly v průměru od jednoho do pěti procent, nicméně letos stagnují, což je pro stavaře dobrá zpráva,“ řekl LN Michal Šumeraj, ekonomický ředitel divize silničního a inženýrského stavitelství společnosti Swietelsky stavební.
Některé společnosti provozující kamenolomy hovoří o výraznějším poklesu cen. „Cenový vývoj je značně regresivní. Zaznamenali jsme propad cen o dvacet až třicet procent. Musíme zlevňovat a dorovnávat ceny, abychom vytlačili ostatní koncerny, které jsou levnější,“ Petr Klajmon, ředitel pro Českou republiku společnosti Kamenolomy ČR.
Rostou tlaky na cenu Marže lomařů, které každoročně stoupaly, nyní stagnují, nebo se dokonce propadají. „Marže jsou oproti předchozím letům nižší z důvodů tlaku na cenu,“ tvrdí Jaroslav Kobierski z těžební společnosti Cemex. Ceny se liší podle způsobu zpracování. „Odstřelený kámen bez úpravy se prodává za 100 korun za tunu, drcený a tříděný za 300 až 350 korun za tunu,“ uvedl manažer ze společnosti Tarmac, který si přál zůstat v anonymitě. Marže firem se aktuálně pohybují od 10 do 80 korun za tunu.
Stavaři skupují kamenolomy Podle lomařů je pro ziskovost kamenolomů klíčová vazba na stavební koncerny. Pokud jsou součástí velké stavební společnosti, mají zaručený odbyt. „Stavební firmy se zase snaží skupovat kamenolomy, aby si mohly ceny upravovat podle sebe,“ podotýká Šumeraj s tím, že obchodování s kamenivy stojí především na spekulacích. Velké stavební firmy většinou už mají své vlastní lomy, například Strabag, M - Silnice nebo Eurovia. Konkrétně Eurovia se nyní snaží ovládnout trh s kamenivem tím, že koupí Tarmac, jeden z největších koncernů, který se v Česku věnuje těžbě a dodávkám kameniva. Ostatním stavebním firmám se to však nelíbí a upozorňují, že fúzí s Tarmakem si Eurovia zajistí monopol. Nyní celou transakci prověřuje antimonopolní úřad. „V reakci na tuto kritiku proto Eurovia prodá některé své menší lomy, aby měla alibi,“ řekl LN nejmenovaný zdroj.
Klajmon poukazuje na jiný problém spojený s tímto fúzováním: Zisky z těžby jdou do zahraničí -podle toho, která stavební firma lom vlastní. „V našem případě jde většina zisků do Rakouska, protože nás vlastní Strabag,“ říká Klajmon.
České kamenolomy bohužel nemají jiné možnosti, jak si kompenzovat zisky z omezující se silniční výstavby.
Tektonika ložisek totiž nedává moc možností pro těžbu ušlechtilého kamene - na obklady interiérů, na náhrobky nebo na dekoraci exteriérů. Ušlechtilé horniny se proto dovážejí ze zahraničí, hlavně z Balkánu a Itálie. „České horniny jsou dobré pro obrubníky či krajníky,“ říká Klajmon.
