Do „akce“ byly vyslány všechny válečné lodě z Atlantického oceánu. Hledané plavidlo ale neobjevily
MOSKVA/PRAHA Až příliš mnoho podezřelých náhod a záhadných okolností. Tak vyznívá případ zmizení velké nákladní lodi s patnáctičlennou ruskou posádkou, která směřovala z Finska do Alžírska.
O možném výskytu lodi Arctic Sea, která měla převážet dřevo v hodnotě 1,4 milionu eur, se během včerejšího dne objevovaly velmi rozporné informace. Podle některých zdrojů byla viděna u Portugalska, podle jiných ve španělském přístavu. Pátrání po lodi včera každopádně dosáhlo obřích rozměrů, ruský prezident Dmitrij Medveděv totiž nařídil, ať se do „akce“ zapojí i námořnictvo - konkrétně všechny ruské válečné lodě z Atlantického oceánu, a dokonce i ponorky. Celé operaci velí fregata Ladnyj z ruské Černomořské flotily.
Krátce po poledni se pak objevila spekulace, že právě Ladnyj pronásleduje u Gibraltarského průlivu plavidlo podobné zmizelé lodi. Ruské námořnictvo ale o několik hodin později tuto informaci vyvrátilo. „V tuto chvíli nemáme žádné konkrétní informace, kde by se mohla loď nacházet,“ uvedl včera odpoledne šéf ruského námořnictva Vladimir Vysockij. Jak dodal, do pátrání byly zapojeny i radary a satelity.
Co se vlastně stalo? Záhada první - Arctic Sea měla náklad dřeva dovézt 4. srpna do alžírského přístavu, kam ale nedorazila. Proč se po ní začalo pátrat až téměř po deseti dnech? Záhada druhá - maltské úřady údajně obdržely zprávu, že 24. července na palubu lodi ve švédských vodách vstoupilo asi deset mužů, kteří se vydávali za policisty. Ruskou posádku zbili, svázali, dali jim roubíky do úst a šátky přes oči. Údajně na lodi něco hledali, po dvanácti hodinách ji pak měli na člunech opustit. Švédská policie přepadení potvrdila, odmítla však, že by šlo o její lidi. „Loď se skutečně chovala podivně,“ uvedla k tomu šéfka oddělení švédské kriminální policie Maria Lonegardová.
Arctic Sea poté pokračovala ve své cestě a 28. července kontaktovala britské pobřežní úřady. O přepadení se posádka nezmínila. Je tedy možné, že v tu chvíli byli ještě nějací únosci či piráti na její palubě. Britský list The Daily Telegraph včera navíc přinesl informaci, že na loď bylo údajně zaútočeno dokonce dvakrát. „Loď vyslala informace o dvou útocích. K prvnímu mělo dojít u švédského pobřeží, k druhému u portugalského,“ uvedl pro deník nejmenovaný zdroj z Evropské komise.
Kdo ale za útoky a únosem stojí? Podle Viktora Matvejeva, majitele finské společnosti Solchart, která loď provozuje, jsou to piráti. Ti však působí nejvíce u somálského pobřeží a jejich výskyt u evropských břehů je tak podle některých odborníků nepravděpodobný.
Michail Vojtenko, šéfredaktor ruského časopisu o námořnictví Sovfracht, se domnívá, že loď mohla vézt nelegální náklad. „Předtím, než loď naložila náklad ve Finsku, kotvila totiž dva týdny v Kaliningradu,“ vysvětlil Vojtenko. Podle něj nejspíš nějaká třetí strana nechtěla, aby se převoz nákladu uskutečnil, takže zasáhla. „Myslím si, že nejde o drogy či něco podobného. Podle mě to je něco mnohem dražšího a nebezpečnějšího,“ dodal.
To ale lidé z firmy Solchart odmítají. Podle Nikolaje Karpenkova byla loď v Kaliningradu, kde se opravovala, několikrát zkontrolována a nebylo v ní objeveno nic podezřelého či nelegálního.
-***
„Vydávali se za policisty. Posádku zbili, svázali, dali jim roubíky do úst a šátky přes oči. Loď prohledali a po dvanácti hodinách na člunech odjeli.“
Vrací se pirátství do Evropy?
Stometrová finská nákladní loď Arctic Sea s patnáctičlennou ruskou posádkou, plující pod maltskou vlajkou, byla na trase z finského přístavu Jakobstad do alžírského přístavu Bidžája přepadena deseti ozbrojenými muži nedaleko švédského ostrova Gotland. Po kontaktu u britského Doveru a francouzského přístavu Brest se loď definitivně odmlčela. Ruský prezident Dmitrij Medveděv nařídil pátrat po zmizelé lodi, nalézt ji a osvobodit její ruskou posádku.
Pirátství má v Evropě svou tisíciletou tradici. Starověké obchodní lodě bývaly na svých obchodních trasách přepadány a okrádány o náklad. Dokonce mladý Julius Caesar byl zajat piráty a vězněn pro výkupné. Vyskytovali se i korzáři, zajímající obchodní lodi nepřátelských národů s povolením vlády nebo svého panovníka. Nejslavnější anglický korzár Sir Francis Drake (1540-1596) se proslavil svými útoky na španělské lodě a přístavy.
23. července Arctic Sea vyplula naložená dřevem
24. července vnikli maskovaní muži na palubu u Gotlandu
28. července loď kontaktovala pobřežní hlídku v Doveru 30. července byla loď naposledy zaznamenána nedaleko Brestu 13. srpna se objevily informace, že ruská fregata Ladnyj pronásleduje poblíž Gibraltarského průlivu loď, která vypadá jako Arctic Sea; o několik hodin později ruské námořnictvo informace vyvrátilo Středozemní moře 4. srpna měla loď připlout do alžírské Bidžáji
