BRNO Moravská galerie v Brně představuje snímky brněnského přírodovědce a fotografa Miloše Spurného (1922 - 1979). Výstava s názvem Mezi fotografií a ekologií potrvá v Uměleckoprůmyslovém muzeu do 18. listopadu.
Postava Miloše Spurného je pro Moravskou galerii významná. Výstava jeho fotografií z Vysočiny doprovázela založení vlastní fotografické sbírky galerie v roce 1964. Spurného práce jsou také ve sbírce hojně zastoupeny.
Miloš Spurný vystudoval fyziologii rostlin a filozofii, byl rostlinný fyziolog, botanik a krajinný ekolog. Fotografovat začal ještě za studentských let. Natočil i několik dokumentů o Českomoravské vrchovině nebo jižní Moravě.
„Spojení fotografie a ekologie v názvu výstavy může být zavádějící. Na snímcích je ale vidět, že ve způsobu Spurného vnímání krajiny se odráží celá krajinářská tradice,“ zdůraznil umělecké kvality snímků ředitel Moravské galerie Marek Pokorný. Kurátor výstavy Antonín Dufek řadí Spurného společně Josefem Sudkem a Rudolfem Jandou k našim nejvýznamnějším poválečným krajinářům. Připomíná také aktualizaci, které se v současnosti jeho tvorba dožívá v souvislosti s novým dokumentarismem a objektivistickými trendy ve fotografii.
Spurný zachycoval jedinečnost lokalit v jejich celistvosti. „Obvyklé bylo interpretovat krajinu spíš přes detail, Spurný ukazoval celek,“ uvádí Antonín Dufek. Kromě krajinných dokumentů ale Spurný vytvářel také například fotomontáže, kterými obraz krajiny posouval k abstrakci.
Miloš Spurný fotografoval především na Moravě, měl rád Vysočinu, jezdil i po jižní Moravě. Místa, která zachycoval, znal důvěrně. Věděl také, které krajinné celky zaniknou, a snažil se dokumentovat krajinu před jejich proměnou, jak připomenula autorova žena Věra Spurná - dáma, která s fotografem všechna jeho oblíbená a ohrožená místa projížděla jako řidička jejich motocyklu Jawa. Tak zachytil i jednu z nejznámějších moravských lokalit změněných radikálně lidským zásahem - soutok Dyje, Svratky a Jihlavy pod Pálavou, těsně před stavbou Novomlýnských nádrží. O této zaplavené krajině natočil i dokument Sbohem, staré řeky.
Na současné brněnské výstavě je možné vidět téměř padesát snímků z různých lokalit, včetně panoramatických fotografií (všechny pocházejí ze sbírek Moravské galerie). Také panoramata činí Spurného tvorbu mimořádnou, byl jedním z mála fotografů, který se jimi zabýval. Protože neměl k dispozici potřebnou techniku, fotil je vlastnoručně vyrobeným aparátem nazvaným „bednaflex“, záběry slepoval.
Galerie nabízí k výstavě i doprovodný program - projekci dokumentu o zaplavené krajině pod Pálavou a dalších dvou Spurného filmů i přednášky. Připraven je také Výlet po stopách starých řek. Zavede účastníky 22. září od Bzence k Novým mlýnům, kde se za doprovodu odborníků seznámí s proměnami řeky Moravy a fungováním nádrže Nové mlýny.
