Pondělí 13. května 2024, svátek má Servác
130 let

Lidovky.cz

Po vodě další pohroma: vlhko

Česko

PRAHA Plísně, houby dřevomorky, bakterie, komáři i větší aktivita klíšťat. Za to vše může současná velmi vysoká vlhkost vzduchu, která v Česku dosahuje až 90 procent. Lidem, kteří se potýkají s následky povodní a odklízejí bahno a špinavou vodu, tak hrozí další nebezpečí – vážné zdravotní problémy.

„Pozor by si měli dát hlavně lidé s alergiemi a astmatem,“ varuje biolog Jiří Kolář z Středočeské krajské hygienické stanice. Podle něj i dalších odborníků je nejdůležitější hodně větrat. „Vše, co je vlhké, nejdříve vysušit. Pak ještě vydezinfikovat, například savem. Jestli někdo má zaplavené přízemí, tak je rozumnější bydlet raději v prvním patře,“ radí biolog.

Současné počasí ale vlhkým domům nepřeje. Podle předpovědi bude minimálně do středy déšť. „Domy jsou pořád vlhké. Vysoušeče jsou puštěné a všichni topí jak o život. Kdyby alespoň vysvitlo sluníčko, lidem by to i zlepšilo náladu. Takhle se pořád bojí,“ posteskl si starosta zaplavené obce Polom na Přerovsku Václav Sládeček. Odklízení nánosů bahna po nynějších povodních je velmi rizikové i z dalšího důvodu: voda totiž vyplavila i septiky, odpadní jímky a žumpy.

„Rozhodně není dobré jíst a kouřit, pokud se pohybujeme v znečištěných vodách. Stačí totiž, aby někdo v okolí měl přenosnou nemoc, a je tu velké riziko,“ varuje Kolář.

Za pravdu mu dává případ z novojičínské městské části Bludovice: dvě ženy, matka a její dcera, se při odklízení následků povodní nakazily znečištěnou vodou a trpí průjmovým onemocněním.

Moravskoslezský kraj situaci nepodceňuje a rozhodl, že děti ze záplavami postižených oblastí budou mimořádné očkovány proti žloutence typu A.

Velké vlhko ale neškodí jen zdraví. Nahrává také různým dřevokazným houbám. Ty mohou v suchu dřímat v dřevěných chatách a chalupách a probudí se, teprve až dostanou „napít“. Jejich rychlý a destruktivní postup pak nezastaví skoro nic. „To velké vlhko je pro Česko velmi nezvyklé. Díky němu se výrazně urychluje růst například dřevomorky,“ soudí prezident České vědecké společnosti pro mykologii Vladimír Antonín.

„Dřevokazné houby jsou ve stavbách a ve vzduchu prakticky pořád. Jen za příznivých podmínek ale dokážou napáchat škody. Klasický případ je, když lidé na podzim zavřou chalupy a celou zimu tam nevětrají ani netopí. Pak na jaře otevřou a mají tam rozrostlou dřevomorku,“ popisuje Antonín. Podle něj je nejlepší způsob, jak stavbu před dřevokaznými houbami chránit, větrání. Když už je dům dřevomorkou napaden, tak je ho potřeba vysušit, napadené dřevo odstranit a použít vhodné chemikálie.

Vlhké počasí také napomáhá rozmnožování hmyzu. Pokud jde o klíšťata, ta jsou ve vlhku zase více aktivní. „Problém může být samozřejmě s komáry. Pokud budou stát někde u vesnice vodní plochy, tak se mohou komáři přemnožit. Horší by to ale bylo v dubnu,“ soudí Jan Votýpka z katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty UK.

***

Odklízení nánosů bahna je velmi rizikové: voda totiž vyplavila i septiky, odpadní jímky a žumpy

Autor: