Každý den můžeme v televizi sledovat, jakou biopředpověď meteorologové hlásí. Odborníci ji stanovují na základě vlhkosti, teploty, větru a změny tlaku vzduchu. Kromě toho se také spolu s předpovědí počasí dozvídáme, zda bude geomagnetické pole klidné, neustálené či narušené a jaká bude sluneční aktivita. Tyto informace nám odborníci sdělují proto, že počasí může ovlivňovat náš momentální zdravotní stav.
„Je známé, že vnější prostředí, respektive v tomto případě fyzikální změny atmosféry, zatěžuje lidský organismus. Například počasí může ovlivňovat ventilaci pocení, množství světla zase reguluje určité procesy v mozku. Biopředpověď je určená hlavně pro chronicky nemocné, kardiaky a starší lidi, kteří jsou více meteosenzitivní, tedy zdravotně citliví na změny počasí,“ říká Jiří Novák z Českého hydrometeorologického ústavu.
Dodává, že předpověď má určitým lidem pomoci v plánování aktivit – například aby se vyhnuli zátěži. Rozhodně by se jí ale neměli nechat vystrašit. A naopak, když vám bude špatně a meteorologové budou hlásit mírnou zátěž, rozhodně to neznamená, že se vám uleví.
Někteří lidé se domnívají, že na zdraví má vliv i stav geomagnetického pole. Podle Nováka to sice možné je, ale většinou se jedná o psychické poruchy, nikoli fyzické. „Podle jedné studie je vliv geomagnetického pole na zdravotní stav lidí téměř na hraně statistické přesnosti. Biopředpověď ho nezohledňuje,“ uvádí Novák.
O tom, že počasí může působit na zdraví, ale nemůže být pochyb. Na jaké části našeho těla a na jaké nemoci tedy může mít počasí a hlavně jeho změna vliv?
Kardiovaskulární choroby Pro kardiaky je podle Jindřicha Špinara, přednosty Interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno, větší zdravotní zátěží změna počasí a s tím spojená změna atmosférického tlaku nebo extrémní vedra či zimy. Když dochází ke změně počasí, zaznamenávají lékaři zpravidla i vyšší výskyt infarktu myokardu. Počasí totiž může mít vliv na srážlivost krve a krevní tlak. Lidé, kteří mají nemocné srdce, by proto měli sledovat biopředpověď a v případě, kdy je hlášena zvýšená zátěž, by se neměli přepínat či plánovat dlouhé výlety nebo namáhavou práci. Jiné preventivní opatření podle Špinara neexistuje.
Klouby Změna počasí může vyvolat bolest v kloubech, a to u těch lidí, kteří je mají nemocné či trpí dokonce artrózou. Bolesti v takovém případě může vyvolat změna atmosférického tlaku, což znamená, že lidé s artrózou tedy mohou předvídat nejen zhoršení počasí, ale i oteplení. Podle Jiřího Stehlíka, primáře ortopedie v Nemocnici České Budějovice, mají lidé s artrózou největší problémy na podzim.
Změnu tlaku ale mohou pocítit i lidé, kteří utrpěli zlomeninu. Naopak citlivost na počasí neudávají pacienti po endoprotéze. Ti by ale měli vědět, že minimálně půl roku po zákroku by neměli cestovat do zemí, kterým vládne teplé počasí. To by mohlo způsobit otoky a edémy. Mohla by se navíc projevit i opožděná infekce.
Migréna Traduje se, že změna atmosférického tlaku může u některých lidí vyvolat migrenózní záchvat. Podle Drahoslavy Tišlerové z neurologigie v českobudějovické nemocnici ale neexistují studie, které by to potvrzovaly. To ale ještě neznamená, že počasí nemůže mít na migrénu skutečně vliv.
Spouštěčů migrény však může být celá řada. Kromě změny počasí – oteplení i ochlazení – to mohou být hormonální změny během menstruačního cyklu, poruchy spánku, silné světelné podněty, neobvyklá námaha, ale i strach, stres či úzkost, nebo hladovění či některé druhy potravin – zpravidla příliš kořeněné, slané nebo sladké. Migrénu může vyvolat například i alkohol nebo cigaretový kouř. Lékaři také vypozorovali, že před změnou počasí se u lidí častěji vyskytují cévní mozkové příhody nebo záchvaty epilepsie.
Jizvy Podle kožní lékařky Jiřiny Šimkové z Fakultní nemocnice Hradec Králové může změna atmosférického tlaku způsobit citlivost nebo mírnou bolest v jizvě. Uvádí ale, že s tímto problémem se v praxi téměř nesetkává.
Z pohledu dermatovenerologa však může mít počasí, respektive roční období, vliv na atopický ekzém, který se u alergických lidí může zhoršit v době, kdy jsou dané alergeny v ovzduší.
Respirační onemocnění Změny počasí mohou za častější výskyt respiračních onemocnění. Jedním z důvodů je skutečnost, že se po horkých letních dnech mnozí lidé nedostatečně obléknou do chladnějšího počasí.
Nepřímý vliv na respirační onemocnění může mít ale i horko. Někteří z nás se pak totiž snaží zchladit pomocí klimatizace, která vysušuje sliznici, a ta je pak náchylnější k infekci.
Na časté infekce dýchacích cest bez imunologického nálezu, astma, ale třeba i ekzém, má blahodárný vliv pobyt u moře. Mořský vzduch totiž zvlhčuje dýchací sliznice a pomáhá v uvolňování sekretu.
Podle doktorky Cabrnochové zde ale musíte strávit alespoň dva, lépe tři týdny. Důležité také je, kam a kdy se vydáte. Hlavně u dětí se nepodporuje pobyt u moře v zimních měsících, kdy jsou rozdíly mezi teplotami u nás a na jihu podstatně větší než v letních měsících. Změny teplot by mohly oslabit organismus. Únava Během výkyvu atmosférického tlaku se někteří lidé mohou cítit unavenější než v jiné dny.
Zuby Pokud máte zdravé zuby i dásně, změna počasí vám žádné problémy nezpůsobí. V opačném případě může někdy změna počasí opravdu vyvolat bolest. Tu ale může vyvolat i samotný stav počasí: například pokud budete mít zubní kaz a vydáte se v zimě do mrazu, při nádechu studeného vzduchu vás může začít zub bolet. Na některé neléčené zubní problémy vadí zase teplo.
Psychické problémy Je známé, že změny počasí, konkrétně jeho zhoršení, vede u pacientů s depresí či u citově labilních jedinců ke zhoršení jejich stavu. V okamžiku, kdy se počasí zlepší a na obloze vysvitne sluníčko, může se jejich stav zlepšit.
Nelze ale říci, že počasí působí na každého, kdo trpí depresí či jinou psychickou chorobou. „Někoho ovlivňuje počasí od narození a jiného vůbec. Někteří depresivní pacienti na počasí vůbec nereagují. Jejich deprese je pořád stejná,“ říká psychoterapeutka Renáta Sukupová.
O autorovi| Barbora Minksová, redaktorka LN
