Je pravda, že počet lidí s alergií se rychle zvyšuje, nebo jde jen o fámy? Trpěli alergií i lidé ve středověku?
Přestože potížemi, které bychom dnes zahrnuli mezi alergické příznaky, trpěli i lidé ve středověku, boom alergií nastal až v 60. letech minulého století.
Dnes u nás alergií nebo astmatem trpí přibližně už každý čtvrtý až pátý dospělý člověk a třetina dětí do tří let. Počet lidí s tímto imunitním onemocněním navíc každým rokem roste.
* Proč je čím dál více alergiků?
Podle odborníků za to mohou především změny v životním prostředí - hlavně znečištění ovzduší zplodinami z aut, zejména s dieselovými motory, a dalšími škodlivými látkami. Dalším faktorem, který se podílí na nárůstu alergiků, je i moderní životní styl a s ním související například dlouhodobý pobyt v interiérech, stres nebo zkracující se doba spánku, což má vliv na naši imunitu. Za poslední století se průměrná doba spánku snížila z devíti hodin na sedm a půl. Dvojnásobně může riziko rozvoje alergických onemocnění zvýšit obezita. Odborníci stále diskutují i o tom, že za častější alergie může i přílišná hygiena v časném období života dítěte. Podle této tzv. hygienické hypotézy dochází při méně úzkostlivě pojaté hygieně u dětí k dokonalejší vyváženosti imunitního systému vlivem bakteriální a virové infekce, se kterou je dítě v útlém věku včas konfrontováno. Je to ale jenom hypotéza a rozhodně to neznamená, že byste měli dítě záměrně vystavovat nečistotám.
* Jak působí znečištěné ovzduší na nárůst alergiků a jakým způsobem se na něm podílejí zplodiny z aut?
Znečištěné ovzduší mění reaktivitu kůže, sliznic a celého organismu. Působí také na rostliny, které produkují agresivnější pyly. Různé škodliviny v ovzduší se nepochybně podílejí nejen na vzniku alergie, ale mohou být i příčinou zhoršení už existujícího alergického onemocnění. Mikročástice škodlivých zplodin z aut - zejména z dieselových motorů - působí nepříznivě tím, že se váží na pylová zrna v ovzduší a navodí tak vyšší alergizující potenciál těchto pylů.
* Jaký vliv má na alergie globální oteplování?
Kvůli němu se šíří nové alergeny, což se týká zejména plevelů, jako je ambrózie.
* Jakým způsobem se na nárůstu alergiků podílí klimatizace nebo plastová okna?
Klimatizace určené k výměně vzduchu v místnostech nefungují tak dokonale, aby tuto funkci plně zvládaly, a to zvláště jde-li o interiéry typu open space. Vysoká koncentrace látek uvolňujících se z nejrůznějších plastů či nátěrů z nábytku interiérů pak může působit na řadu citlivých osob nepříznivě, hlavně na jejich dýchací cesty a na kůži. Příliš těsná plastová okna zase mohou vést například ke vzniku plísní na stěnách. Tím mohou u někoho vyvolat alergické projevy. V této souvislosti se dokonce hovoří o tzv. sick building syndromu - doslovně souboru příznaků z nemocných budov.
* Jsou alergičtí lidé náchylnější na autoimunitní či jiná onemocnění?
Řada pacientů s alergiemi - nikoli všichni - trpí někdy častějšími chorobami znachlazení, ale obecně se nedá říci, že by trpěli častěji na autoimunitní onemocnění.
* Jak působí stres na rozvoj alergie?
Stres třeba ovlivňuje endokrinní a centrální nervový systém a tím ovlivňuje i imunitu, má ale i celou řadu jiných negativních dopadů.
***
Článek vznikl ve spolupráci s MUDr. Petrem Čápem z Centra alergologie a klinické imunologie pražské Nemocnice Na Homolce a MUDr. Danielou Žiakovou.
zdroj: Shutterstock; Koláž LN: Helena Z.
