Počet azylantů v Česku klesá

Ačkoliv česká ekonomika roste a s ní i životní úroveň Čechů, pro zahraniční žadatele o azyl se republika stává stále méně přitažlivou. Vyplývá to z aktuálních údajů Evropského statistického úřadu Eurostat. V Česku loni požádalo o azyl 3016 cizinců, zatímco ještě v roce 2003 to bylo 4000 osob. Počet žádostí navíc trvale klesá.

Do čela pomyslného žebříčku států EU v počtu žadatelů se dostal Kypr, který eviduje na tisíc obyvatel takřka šest žádostí o azyl, následovaný Maltou (3), Švédskem (2,7) a Rakouskem (1,6). České republice patří podle stejného klíče místo až ve spodní třetině žebříčku států EU. Na tisíc obyvatel loni v Česku připadlo 0,3 žádosti o azyl, což je méně než evropský průměr.

„Na pokles žadatelů o azyl v ČR má vliv jak celosvětový trend poklesu žadatelů o azyl, tak vstup Česka do EU,“ řekla LN Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra. V EU je totiž podle ní za posouzení azylové žádosti zodpovědný už první členský stát EU, do kterého potenciální žadatel o azyl vstoupí. Žádost pak nemůže opakovat v jiném státě společenství.

Snižující se počty žadatelů však podle ní nejsou charakteristické pouze pro situaci v České republice, ale tento trend zaznamenávají vyspělé země na celém světě. „V roce 2006 byl nejen v Evropě ale i celosvětově zaznamenán rekordně nejnižší počet žádostí o azyl od roku 1987,“ uvedla Malá. Důvodem je menší atraktivita institutu azylu, kdy migranti kvůli přísnějším zákonům využívají jiné způsoby vstupu a legalizace svého pobytu v cizí zemi. Tedy například účelové sňatky a otcovství a další možnosti. Zatímco v roce 2001 požádalo v sedmadvaceti dnešních státech EU o azyl celkem 424 000 cizinců, loni to bylo jen 192 000.

V Česku posuzovaly úřady od roku 1990 až do srpna 2007 žádost o udělení azylu celkem v 85 536 případech, z toho 3234 žádostem vyhověly. Za celých sedmnáct let získalo právo azylu v Česku nejvíce Rumunů (474), následovaných obyvateli Ruska (361), Afghánci (288) a Bělorusy (287). V loňském roce pak v azylovém řízení uspěli nejvíce žadatelé z Ruska, kterým Česko udělilo azyl v pětadvaceti případech. Dvaadvacet úspěšných žádostí pak podali v žebříčku druzí Bělorusové a patnáct třetí Íráčané.