Většina úředně rozpuštěné Dělnické strany se do voleb ještě stihne přelít do Dělnické strany sociální spravedlnosti - a pak v nich propadne stejně, jako by propadla DS. Právnické tažení vlády proti DS nemá cenu zesměšňovat, není na škodu dát elementům nepřátelským ke stávajícímu zřízení najevo, že zřízení tu nevraživost opětuje. Iluzorní se ovšem ukazuje představa, že stačí najmout si proslulého advokáta a je to. Protože tohle je běh na delší trať.
Stát by teď učinil nejlépe, kdyby už ten běh nepovyšoval na královskou disciplínu. Přesně to bohužel poslední rok a půl dělá - od chvíle, kdy na sebe policie v Litvínově několik hodin nechala útočit příznivce DS (nikdo nebyl potrestán), až po nedávné „rozptýlení“ hloučku na podporu šéfa strany před budovou soudu, které prováděla zásahová jednotka v přilbách (!).
DS úřadům předvedla, že soudní cestou si na ni nepřijdou. Stát má šanci na reparát: příště její srocení případně rozpustit dvojicí pochůzkářů - a k soudu jít teprve tehdy, kdyby se třeba nelekli.
Čtěte „Přerod zrušené strany...“ na straně 3
