Prosluněné země na jihu Evropy jsou „líhní“ šťastných lidí, zato pokud se člověk narodí ve studené a ponuré Skandinávii, má zaděláno na deprese a smutek. Tak si hrubé „rozložení“ štěstí na mapě Evropy představuje mnoho lidí. Jak ale ukázal výzkum Luisy Corradové působící na ekonomické fakultě univerzity v britské Cambridge, může být vše přesně naopak.
Česko se nedostalo do zorného úhlu vědců „Ekonomické výzkumy se zpravidla soustřeďují na analýzy hospodářských dat, kladou malý důraz na sociální postavení a osobní pocity,“ poznamenává badatelka původem z Itálie v tiskové zprávě referující o udělení evropských ocenění. Čerstvá laureátka Ceny Marie Curieové to ve svém výzkumu patrně chtěla alespoň trochu napravit. Zabývala se především otázkou, zda jsou lidé z bohatších regionů také šťastnější. Hospodářský růst otevírá snazší cestu k bohatství, znamená to však automaticky i nárůst spokojenosti? uvažovala Luisa Corradová. Chtěla také zjistit, ve které evropské zemi žijí nejšťastnější lidé.
Rozsáhlý výzkum zahájila už v roce 2002 a podrobné šetření opakovala vždy po dvou letech. Soustředila se na země tehdejší evropské „patnáctky“. Desítku nováčků (včetně České republiky), kteří vstoupili do Evropské unie 1. května 2004, už do své studie nezařadila. A jak výzkum probíhal? Dvacet tisíc lidí ze 180 oblastí označovalo na stupnici od nuly do deseti míru svého štěstí a také celkovou spokojenost v delším časovém horizontu. Další informace přinášel vědcům speciální dotazník sestavený psychology. V něm účastníci studie prozrazovali například, zda jsou věřící, nakolik důvěřují městským strážníkům či jestli mají hodně přátel.
Získané údaje přinesly několik překvapení. Vítězem, tedy nejšťastnějším i nejspokojenějším národem, se stali Dánové s celkovým „indexem štěstí“ 8,31, následovali je Finové, Irové a Švédové. Na chvostu pomyslného žebříčku skončily jižní národy - Řekové, Portugalci a Italové. Žádný ze států ale na stupnici nespadl pod hodnotu 5. To může souviset s faktem, že se ve sledované evropské „patnáctce“ lidé zpravidla nedostávají pod hranici chudoby.
Co je důležitější než peníze Vědci z Cambridgeské univerzity začali ihned analyzovat, proč jsou obyvatelé určitých zemí šťastnější. „Naše data ukázala, jak moc je důležitá důvěra lidí v občanskou společnost. Mezi nejšťastnější národy patřily ty, které jsou zároveň nejspokojenější se způsobem výkonu veřejné správy ve svém státě,“ shrnuje výsledky Luisa Corradová. Spokojenost v tomto ohledu například vyjádřilo 64 procent Dánů, ale jen 19 procent Portugalců. Důležitou roli může hrát i fakt, zda ve společnosti obecně panuje při jednání mezi lidmi důvěra. Věří v ni 72 procent dotazovaných Dánů v porovnání se zhruba čtvrtinou Řeků.
Podle Corradové by se dokonce uvedená zjištění mohla stát významným impulzem pro politiky: vlády jednotlivých států by se měly oprostit od představy, že jejich občané budou automaticky šťastní, když dosáhnou většího bohatství. „Stejně důležité, ne-li důležitější je vytvořit společnost, jejíž členové se vzájemně podporují a věří si,“ domnívá se Luisa Corradová.
Dánský recept na spokojený život V zemích, kde lidé důvěřují vládě a dalším institucím, může zvyšování příjmu do určité míry přispívat k vylepšování indexu štěstí. Pokud však důvěra ve státní aparát chybí, což je třeba případ Itálie, nepřinese ani rostoucí bohatství spokojenost.
Šťastnější lidé měli také řadu kamarádů a známých, případně jednoho velmi blízkého přítele nebo partnera. Souvislost mezi štěstím a výší vzdělání se neprokázala. Fakt, že člověk vykonává respektovanou práci, však na jeho spokojenost vliv měl.
A také další výsledky rozhodně stojí za pozornost. Ženy se v průměru považovaly za spokojenější než muži. Mladí a staří byli obecně šťastnější než příslušníci střední generace. Hůře se, v porovnání s lidmi ve své domovině, cítily osoby, které z nějakého důvody odešly do jiné evropské země.
A proč se vlastně Dánové umístili na nejvyšší příčce? V jejich zemi se asi optimálním způsobem smíchala vysoká míra důvěry a sociální soudržnosti.
O autorovi| Eva Hníková, redaktorka LN
