Sledujte nový podcast Lidovek PerimetrySny o „konci dějin“ se nenaplnily, v Evropě zuří otevřený konflikt. Ale existují i méně viditelné hrozby. Chcete mít o nich přehled? Poslouchejte nový podcast Lidovek Perimetry, provedeme vás výbušnými tématy dnešního světa. Perimetry můžete sledovat nebo poslouchat také na: Nezapomeňte si na své oblíbené platformě nastavit sledování, abyste nepřišli o žádný nový díl!  |
Lidovky.cz: Na Slovensku 15. května postřelili premiéra Roberta Fica. Jak hodnotíte práci jeho ochranky jako někdejší profesionál?
Začal bych úplně od konce a to tím, že ochranná služba se posuzuje podle toho, jestli ztratí klienta, nebo neztratí klienta. V okamžiku, kdy ho ztratí – a teď se nejedná o to, jestli je zraněn či jestli ho někdo zabil –, tak se prostě někde stala chyba. A z té chyby bychom se měli následně poučit.
Útok na premiéra Fica můžeme posuzovat na základě těch videí, která vidíme, což je velmi omezený materiál. Viděl jsem tři videozáznamy a tam jsou prostě chyby, které se z mého pohledu staly. Nikdy nebudu tvrdit, že pokud by se nestaly, že by vůbec k ničemu nedošlo, ale premiér třeba mohl dostat jen jeden zásah místo čtyř.
Lidovky.cz: Pojďme se bavit konkrétně, co mohlo být uděláno jinak?
Když to vezmeme co nejšířeji: princip ochrany je prevence. To znamená, ochranná služba pracuje tak, aby se snažila zamezit a vyhnout veškerým rizikům. Samozřejmě jakékoliv působení chráněné osoby na veřejnosti je noční můrou ochranné služby, protože se dostáváte do styku s lidmi. Dokonce dochází i na přímé kontakty, jako třeba v tomto konkrétním případě premiéra Fica. Z toho důvodu se vytvářejí takzvané kruhy bezpečí.
První kruh bezpečí tvoří ochranný tým, který chodí přímo s chráněnou osobou. Pak vytváříte druhý kruh bezpečí, což je jakýsi chráněný perimetr, kam pustíte veřejnost. Ten perimetr bývá vyhrazen závorami či nějakou osobní ochranou – v tomto případě tam byl ocelový plot. V perimetru se pohybují uniformovaní policisté i příslušníci tajné služby v civilu. Jejich úkolem je monitorovat lidi a zachytit potenciálně rizikové osoby.
Při významných událostech se vytváří ještě třetí kruh bezpečí, kde má dojít k filtraci lidí, kteří jdou do druhého kruhu bezpečí. V okamžiku, kdy tento třetí kruh bezpečí nemáte, tak vlastně do toho druhého kruhu bezpečí přichází lidé, kteří jsou naprosto neprověření. A to se očividně stalo na Slovensku.
Lidovky.cz: Říkáte, že ochrana politika je noční můrou. Musíte sloučit politikův zájem jít se pozdravit s lidmi, ideálně co nejosobněji, a zároveň dodržet jeho osobní bezpečnost. Jdou tyhle dvě věci vůbec dohromady?
Jak už jsem říkal, ochrana je prevence a ta ochranná služba chce udělat všechno pro to, aby nedošlo ke zranění VIP osoby. Na druhou stranu politik se samozřejmě chce stýkat s lidmi a chce se tvářit tak, jak se politici tváří. Snažíme se proto vytvářet podmínky, za kterých to dělat může, ale co nejbezpečněji.
Velmi často se naráží ještě na ten problém, že osobní ochrana je pro politika omezení. A je to pravda – když vám někdo řekne, že vás bude chránit, ale neomezí vás, tak vám lže. Politici velmi často chtějí být chráněni, ale nechtějí být omezováni. Sám jsem se setkal se situací, kdy jeden chráněný člověk nechtěl, abychom jako ochranka byli blízko u něj, když šel okolo davu. Nechtěl, aby to působilo tak, že je obklopen gorilami. To je samozřejmě v pořádku za předpokladu, že se nic nepřihodí. Avšak pokud skutečně dojde na krizovou situaci, na těchhle drobných nuancích hodně záleží. Onen zhruba metr nebo dva, které vás od politika dělí, mohou být rozhodující.
Lidovky.cz: Položím záměrně spekulativní otázku a nechci od vás přesnou odpověď, spíš poučený odhad. Pokud byste byl na místě Ficovy ochranky a on by mířil k nějakému davu, který očividně není prověřený, zastavil byste ho? Udělal byste něco jinak?
Řekl bych mu, že já bych mu to nedoporučil. Z vlastní zkušenosti ale předpokládám, že on by se stejně rozhodl, že tam půjde – a já bych musel dělat to, co on chce. Takhle to bohužel chodí.
Lidovky.cz: V Česku ani na Slovensku jsme za posledních pár dekád takovéto situace neměli. Neměli jsme tu útoky na politiky, neměli jsme střelbu na školách. Usnuli jsme na vavřínech? Zanedbali jsme vlastní bezpečnost?
Netroufnu si soudit, jestli jsme něco zanedbali. Každopádně ale existuje jedno zlaté pravidlo ochránce: pracuj vždy tak, jako by to byl tvůj první den. Protože v první den do té práce jdete, jste natěšený, chcete ji dělat perfektně. Bohužel ta práce není jako z filmu Osobní strážce s Kevinem Costnerem. Ta práce je velmi zdlouhavá a není to úplně až taková akční hitparáda, jak se může zdát. Takže velmi často se stává, že ti lidé po určité době rezignují, stanou se apatickými a už nemusí být až tak pozorní. A to je nejkratší cesta k tomu, aby se stal nějaký problém.
V podcastu Perimetry s bezpečnostním expertem Lumírem Němcem dále mimo jiné zjistíte:
01:10 Pochybila Ficova ochranka?
09:00 Jak se chrání VIP osobnosti?
08:35 Změní atentát na Fica přístup slovenských (a českých) politiků ke své bezpečnosti?
13:00 Pochybila česká policie při zásahu na filozofické fakultě?
24:00 Dalo se na vraha střílet dříve?
29:40 Mělo by Česko zavést povinnou vojenskou službu?
Přehrajte si tento podcast v audioverzi:
