Sledujte nový podcast Lidovek PerimetrySny o „konci dějin“ se nenaplnily, v Evropě zuří otevřený konflikt. Ale existují i méně viditelné hrozby. Chcete mít o nich přehled? Poslouchejte nový podcast Lidovek Perimetry, provedeme vás výbušnými tématy dnešního světa. Perimetry můžete sledovat nebo poslouchat také na: Nezapomeňte si na své oblíbené platformě nastavit sledování, abyste nepřišli o žádný nový díl!  |
Lidovky.cz: Spojené státy už přislíbily vojenskou a finanční pomoc Ukrajině, nicméně podle amerického Institutu pro studium války v plné šíři nedorazí ještě několik týdnů. Myslíte, že tento čas by pro ukrajinskou armádu mohl být kritický?
Myslím, že to tak je. Problém spočívá v tom, že celých 62 miliard pomoci není určeno pro vojenskou pomoc Ukrajiny, jak se mnohde psalo. Ta pomoc je strukturovaná. Jedna část je na úhradu zbraní, munice a dalšího vojenského materiálu, který poskytla americká armáda. Druhá část je na podporu aktivit vojsk Spojených států amerických ve prospěch Ukrajiny. A teprve třetí část je na přímou vojenskou pomoc Ukrajině, to je tuším 23 miliard dolarů.
USA poskytly to, co mohly nabídnout okamžitě. Tedy například munice do houfnic, o které se často mluví, nebo některé typy lehčích bezpilotních prostředků. Ale na těžší techniku, kterou bude potřeba dodat, například bojová vozidla pěchoty Bradley, případně rakety s dalekým dosahem ATACMS, si Ukrajinci budou muset nějaký čas počkat. Takže ano, myslím, že období těchto několika dalších týdnů bude pro Ukrajinu poměrně kritické.
Lidovky.cz: Co je teď pro ukrajinskou armádu největší problém?
Všichni jsme zaměření na vojenský materiál, neustále se například mluví o dělostřelecké munici, ale je to komplex problémů. Ta armáda už dneska netrpí jen nedostatkem vojáků jako takových, ale především těch vycvičených. Neměli bychom se tedy soustředit pouze na absolutní čísla. Dále existuje poměrně značná únava vojáků, kteří jsou na frontě od února 2022 a dosud nebyli vystřídáni. To neřeší ani nový zákon, který nedávno prošel ukrajinským parlamentem.
Zvedá se tedy určitý odpor, který je deklarován některými ukrajinskými vojáky přímo na frontě. Dále je tu únava celé ukrajinské společnosti. A slyšíme některé názory lidí, kteří buď žijí mimo Ukrajinu, třeba i tady v České republice, nebo přímo na Ukrajině, že už je potřeba válku ukončit. A to je onen mix problémů, který rozhodne o konečném stavu.
Lidovky.cz: Stále zmiňujeme problémy ukrajinské strany, ale Rusové měli se svou mobilizací také problémy. Mají ještě pořád kde brát?
V Rusku je ten problém trochu jiný. Je pravda, že i Rusům utekla spousta lidí do zahraničí, ale z hlediska velkého počtu obyvatel to přece jen není tak bolestné jako v případě Ukrajiny. A navíc Rusové byli schopni poměrně direktivním způsobem únik lidí ze svého území omezit. Diktátorský režim má v tomto směru silnější nástroje než demokratický. Spoustu ztrát dále Rusové pokrývají tím, že nabírají vojáky v neevropských oblastech, například na Sibiři, kde je nízká životní úroveň a příslib vstupu do armády je relativně velký. Rusové tvrdí, že mají více než tisíc, až tisíc pět set dobrovolníků za den.
Lidovky.cz: Rusům se i nadále daří malé průlomy do ukrajinské obrany, mimo jiné kolem městečka Avdijivka. Hrozí, že se jim podaří i průlom strategický?
Otázka je, co je hlavním cílem Rusů. Myslím si, že tady u nás a vůbec v Evropě zaznívají politická vyjádření na téma ruských cílů, která jsou úplně mimo realitu. Ale faktem je, že Rusové několikrát deklarovali, že chtějí ovládnout Charkovskou, Luhanskou, Doněckou, Záporožskou a Chersonskou oblast. Zatím se nemluví moc o Oděse, ale přece jenom je zřejmé, že vojenské aktivity směřují i na Oděsu. Lze předpokládat, že by to chtěli spojit s Podněstřím, jak deklarovali už v roce 2014. Na vojenské ovládnutí celé Ukrajiny ale nemají síly. Jak jste říkal, Rusové dnes dosahují maximálně taktických úspěchů, které se mohou přetavit v operační, možná i strategické. Ale dneska si myslím, že Rusko ještě pořád nemá takovou situaci vytvořenou.
Lidovky.cz: Lze ještě v tomto roce počítat s tím, že Ukrajinci provedou protiútok?
Můžou se o něco pokusit, ale určitě to nebude nic významného. Problém spočívá v tom, co jste řekl na začátku, tedy že americká pomoc bude docházet postupně a nebude tak rychlá, jak se mluvilo. Ukrajinci nemají vyřešenou protileteckou obranu a nemají vyřešenou vlastní podporu svým vlastním letectvím, což je debata o západních letounech F-16, které má Ukrajina dostat. Nikdo nevíme, co se vlastně stane, když F-16 na bojiště přijdou. Zda budou tak úspěšné, jak se vždycky tvrdilo.
Jen bych připomněl, že v minulém roce dorazily na bojiště tanky Abrams, Leopard a Challenger. Mluvili jsme o tom, že je to game changer, tedy přelomová zbraň, ale všichni tankisté vědí, že Leopard je tank jako každý jiný. Zrovna tak Abrams. Nedávno navíc přišly informace o tom, že Rusové našli způsob, jak eliminovat výhody těchto tanků a že Ukrajinci je museli stáhnout. V předpovídání jejich dalšího postupu jsem tedy velmi opatrný.
V podcastu Perimetry s generálem Jiřím Šedivým dále mimo jiné zjistíte:
9:10 Co čekal Putinův režim od invaze na Ukrajinu?
10:00 Jaké jsou rozdíly mezi válkou na Ukrajině na začátku a nyní?
15:15 Jak složité je pro Rusy ovládnout Charkov?
16:20 Jak pravděpodobná je v současné situaci ukrajinská protiofenzíva?
31:20 Co by se stalo, kdyby Evropa začala skutečně intenzivně zbrojit?
40:20 Může v Česku fungovat švédský model povinné vojenské služby?
Přehrajte si tento podcast v audioverzi:
