Čtvrtek 19. května 2022, svátek má Ivo
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Podivná bilance vůdce perestrojky

Česko

Přesně před 25 lety, 11. března 1985, se po třech rychle po sobě následujících úmrtích svých předchůdců funkce generálního tajemníka ÚV KSSS ujal pozdější inspirátor a vůdce sovětské perestrojky M. S. Gorbačov. Výsledky šesti a půl let, po něž stál dnes devětasedmdesátiletý Gorbačov v čele sovětského státu, dodnes vyvolávají velké spory a způsobily, že zatímco svět si tohoto muže trvale váží, doma je spíš zapomenut, či dokonce nenáviděn. I přesto, že jeho úloha v moderní historii světa je nezpochybnitelná…

Když Michail Sergejevič Gorbačov v listopadu 1978 postoupil v sovětské stranické hierarchii do funkce tajemníka ÚV KSSS, bylo mu pouhých 47 let – v gerontokratickém sovětském aparátu té doby věc naprosto nevídaná. Zajímavé přitom je, že jeho raketový aparátnický růst mají na svědomí tři nejbližší spolupracovníci Brežněvovi – Konstantin Černěnko, Michail Suslov a Jurij Andropov. Díky jejich doporučení se Gorbačov už dva roky nato stává nejmladším členem politbyra. Mnozí dnešní jeho biografové tvrdí, že již tehdy doufal v to, že se zanedlouho stane prvním mužem sovětské komunistické strany a sovětského státu. Nic mu přitom nevadilo, že resort, který dostal na starosti, zemědělství, byl při tehdejším zbědovaném stavu kolchozů a sovchozů doslova za trest. Právě Andropov prý ale už tehdy mladé kádrové posile říkal: „Neomezuj svou pozornost jen na agrární sektor, Michaile. Snaž se pochopit úplně všechno. A vůbec si počínej tak, jako bys v jistém okamžiku měl vzít veškerou odpovědnost na sebe.“

Ten okamžik na sebe nedal dlouho čekat: po trojím generálnětajemnickém úmrtí soudruhů Brežněva, Andropova a Černěnka během pouhých tří let se do čela KSSS staví doposud téměř neznámý venkovan ze Stavropolské oblasti, jehož ovšem během pár měsíců pozná celý svět.

Symbolem sovětských nadějí a také jistých proměn jsou dvě slova – „perestrojka“ a „glasnosť“, tedy „přestavba“ a „veřejná informovanost“. Zajímavé je, že Gorbačov s těmito pozdějšími zaklínadly, jejichž autorem byl kupodivu Andropov a jež jako emblém obrozujícího se sovětského impéria zdomácněla po celém světě, přišel už měsíc po svém nanebevstoupení – na dubnovém plénu ÚVKSSS. Do obecného povědomí se však oba pojmy dostaly až o rok později, po XXVII. sjezdu strany sovětských komunistů v únoru následujícího roku. Skutečné výsledky nakonec už v druhé polovině 80. let přinesla jen glasnosť, protože tehdejší novináři, publicisté a sovětská inteligence vůbec si opravdu vzali k srdci známý Gorbačovův výrok z ledna 1987: „V sovětské společnosti nesmějí být témata, která by stála mimo kritiku.“ Nikam nesměřoval Velmi rychle se ukázalo, že nějaký jasný plán politických, společenských a ekonomických reforem nový generální tajemník sovětských komunistů nemá. Ba co víc – přes veškerá slovní zapřísahání typu „nastal čas energických a soustředěných činů“, „naší povinností je jednat, jednat a ještě jednou jednat“, „zmoudřet musíme všichni, všemu porozumět, nepanikařit; všichni společně a každý zvlášť musíme jednat konstruktivně“ Gorbačov vlastně nikam nesměřoval…

Přesně tohle mu vůbec nešlo, přestože jeho dynamický, při pohledu zvenčí snad i nesovětský, a proto téměř uhrančivý styl v druhé polovině 80. let ohromoval celý svět. Margaret Thatcherová, která už při jeho první návštěvě Británie v roce 1984 tvrdila, že „pan Gorbačov je člověk, s nímž je dobré mít co do činění“, a pro niž byl nový sovětský vůdce „prozíravý muž, který se nebojí nadělat si nepřítele a dal svému národu svobodu a demokracii“, později ve svých pamětech Roky na Downing Street napsala: „Byla jsem nucena dospět k závěru, že je uhněten ze stále téhož komunistického těsta.“

Mnohem důslednější v kritickém pohledu na Michaila Sergejeviče je v knize Deset let velkých otřesů předseda rady ministrů SSSR z Gorbačovovy éry Nikolaj Ryžkov. Ten meze Gorbačovových možností a koneckonců i příčiny jeho pádu popisuje takto: „Gorbačov co do letory a charakteru jednoduše nemohl být skutečnou hlavou státu. Neměl pro něco takového odpovídající vlastnosti, a tak si v zásadě nepotrpěl na rezolutní mocenská rozhodnutí; raději dlouze diskutoval, rád si vyslechl plno nejrůznějších názorů, polemizoval o nich, zároveň před nutností opravdu něco nějak rozhodnout hladce a elegantně unikal a všechna pro a proti postupně rozpouštěl v mnohomluvných slovních tirádách. Nikdy nebyl ochoten přiznat svou chybu a raději se anonymně ukrýval za údajně kolektivní rozhodnutí… Gorbačovovi bohužel zcela chyběla schopnost a ochota převzít za jakékoli konkrétní rozhodnutí a jeho následnou realizaci osobní odpovědnost.“

Poslední sovětský premiér Ryžkov sice jistě zůstal větším a přesvědčenějším komunistou než potenciální sociální demokrat Gorbačov, ale jeho právě citované obsáhlé hodnocení skutečných možností otce perestrojky je racionální a zcela realistické: to nakonec potvrdil i další vývoj událostí.

Na tomto místě se při podobných ohlédnutích vcelku právem říká, že ať už si Gorbačov doma počínal jakkoli a je podle toho vlastními krajany také hodnocen (čemuž se není co divit), pro svět je to v každém případě bořitel Berlínské zdi i Varšavské smlouvy a jeden z protagonistů konce studené války – bez ohledu na to, že tak daleko jeho původní představy, měl-li jaké, možná vlastně nesahaly. Rozhodně neměl v úmyslu rozpouštět Sovětský svaz, ale zabránit tomuto procesu už nedokázal.

Gorbačovův příběh fakticky skončil a se čtvrtstoletým odstupem od svého počátku nutí k zamyšlení, jak Rusku vládnout. Zkušenosti jeho perestrojky jako by naznačovaly, že stavidla příliš otevřená demokratickým přeměnám vedou k chaosu a anarchii, kdežto jejich autoritářské uzavření, jehož svědky jsme se postupně v posledních deseti letech stali, s největší pravděpodobností znamená strnulost a novou stagnaci, podobnou té, která k perestrojce vedla. Brežněvovu režimu přece v 70. letech minulého století život prodloužily také nečekaně vysoké ceny ropy, jež tehdejší vedení sovětského státu mylně považovalo za projev ekonomické konsolidace a stability. A ceny energetických surovin jsou hlavním garantem prosté existence ruského státu i dnes. O tom není sporu…

***

Pro svět je Gorbačov v každém případě bořitel Berlínské zdi i Varšavské smlouvy a jeden z protagonistů konce studené války

O autorovi| LIBOR DVOŘÁK, Český rozhlas 6

Autor:

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!