PRAHA „Nejpodivnější věc na roce 2009 byla ta, jak byl normální,“ napsal nedávno Gideon Rachman, komentátor listu Financial Times. Výstižnější charakteristiku těžko najít. Světová ekonomika je opět jako narkoman závislá na levných penězích, které způsobily loňskou krizi. Trvá napětí mezi USA a Čínou kvůli obřímu čínskému vývozu, Rusko čas od času hrozí snížením vývozu plynu a účinná dohoda o omezení vypouštění emisí skleníkových plynů je jako vždy v nedohlednu.
Keynesův triumf Důležité změny měly spíše charakter skrytých trendů. I když právě letos zemřel neokeynesiánský guru Paul Samuelson, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, mezi ekonomy, kteří skutečně ovlivňují hospodářskou politiku, převládli keynesovci. Tedy zastánci státních zásahů. Politici se tím řídí. Americký Senát schválil v únoru stimulační plán pro ekonomiku v hodnotě 787 miliard dolarů (asi 17,5 bilionu korun). Podobně se chovaly i evropské vlády. Čína dokonce použila na rozhýbání ekonomiky „balíček“ státních peněz o objemu 17 procent svého HDP. Poprvé od osmdesátých let začaly centrální banky zcela nezastřeně půjčovat vlastním vládám. Po dlouhé době se v hlavním proudu objevili i kritici neomezeného mezinárodního obchodu typu amerického nobelisty Paula Krugmana. To vše je samozřejmě jen odsouváním problémů do budoucna. Hezky to ilustruje šrotovné.
Slovo „šrotovací prémie“ se podle společnosti pro německý jazyk stalo letos v Německu slovem roku.
Není divu, německá vláda ve snaze zachránit svůj automobilový průmysl dala každému Němci, který nechal zničit své staré auto a koupil si nové, příspěvek 2500 eur. Podobně jednaly i další vlády, ale přesto se v Evropské unii nepovedlo zamezit propadu výroby.
Podle údajů Asociace evropských výrobců automobilů se meziročně vyrobilo o 25 procent vozů méně. Navíc šrotovné pouze přesunulo poptávku po automobilech z budoucna do současnosti. Stejné je to v USA. General Motors (GM), tamní největší automobilka, se dokonce načas ocitla v bankrotu.
Přitom dostala státní pomoc a dnes je to polostátní podnik. Jenže budoucnost aut je spíše v Japonsku či Číně. Už na začátku roku předstihla GM v prodejích v USA japonská Toyota a hlavně Číňané letos koupili asi o tři miliony víc nových aut než Američané. Tento trend bude pokračovat.
Největší podvodník je stát Veřejnost vystrašená krizí volala také po trestání finančních podvodníků. Dočkala se. Americký finančník Bernard Madoff byl v červnu odsouzen na 150 let do vězení. Klientům své investiční firmy sliboval zhodnocení jejich vkladů, ale ve skutečnosti provozoval hru „letadlo“. Poslední „cestující“ tak přišli o 65 miliard dolarů. Podobný případ miliardového podvodníka Salaha Ezzedina se objevil třeba i v Libanonu. Tam investování s ním doporučovalo místní teroristické hnutí Hizballáh.
Titul největšího podvodníka roku ale získalo letos Řeko. V říjnu oznámilo, že schodek jeho veřejných rozpočtů není šest procent HDP, jak původně tvrdilo, ale 12,5 procenta. Šlo o statistický podvod. Trest přišel o tři měsíce později, kdy hlavní ratingové agentury snížily Řecku hodnocení.
Řecko se kvůli tomu může stát první zemí, která bude mít problémy se sháněním financí. Přesněji řečeno, s prodejem svých dluhopisů. Banky totiž přestávají mít o dlužní úpisy zemí s obřími dluhy zájem. Není náhodou, že Česko chce nabízet kromě bankéřů od ledna své dluhopisy i přímo občanům. Letošní rok byl i rokem, kdy pandemie, krize a politické problémy ukázaly sílu nových technologií. Demonstranti v Íránu, kteří protestovali proti zfalšovaným volbám, se svolávali prostřednictvím internetových stránek a zpráv na Facebooku a Twitteru. Facebook, o jehož schopnosti vydělávat ještě před rokem mnozí pochybovali, oznámil, že má 300 milionů uživatelů a zisk. S tím nepočítal ani jeho zakladatel Mark Zuckerberg. Rozšířily se i další novinky. Například elektronické čtečky knih a novin. Část vydavatelů deníků, kteří zažili pokud jde o příjmy absolutně nejhorší rok v historii, právě tady vidí možnost, jak získat nové čtenáře.
Chřipka proti úředníkům Panika z prasečí chřipky přinesla novou vakcínu proti ní a možná i změnu ve farmaceutickém průmyslu. Vakcína byla totiž schválena úřady nečekaně rychle. Přitom úředníci mají obvykle tendenci zakázat cokoliv, co má byť i minimální škodlivé vedlejší účinky.
Za jedno zbytečné úmrtí mohou být potrestáni, zatímco o zamítnutém novém léku se nemocní nedovědí. Přitom počet úmrtí na prasečí chřipku byl k 6. prosinci celosvětově odhadován na necelých 10 tisíc. Na normální chřipku umírá jen v Česku přes dva tisíce lidí ročně. Skutečně nebezpečná španělská chřipka skosila po první světové válce 50 milionů lidí.
Šrotovné pouze přesunulo poptávku po automobilech z budoucna do současnosti. Stejné je to v USA. Automobilka GM se dokonce načas ocitla v bankrotu.
