Druhé album anglické písničkářky Natashy Khan, vystupující jako Bat For Lashes, nazvané Two Suns, zavádí posluchače do tajuplného světa, kde nic není jednoznačné a je potřeba si vše domýšlet. Nabízí volné pole pro představivost, připomíná pohádkový příběh s kouzelnými kulisami, hladí a uklidňuje. A to bez pocitu, že vám někdo něco jen namlouvá. Natasha Khan na sebe upozornila už svým vynikajícím debutem Fur & Gold, kterého si před dvěma lety všimly i nominace Mercury Prize. Následovalo turné s kapelou Radiohead a letošní jarní album, představující ji v pozici zavedeného jména, které si už jen upevňuje vydobyté pozice. Křehkost se nevytratila, ale jistota a přesvědčivost, že takto je vše přesně tak, jak má být, je tu patrná v každém okamžiku.
S bohatým aranžmá Jestliže debut byl převážně komorní a akustický, tentokrát se k cembalu, klavíru a podivuhodnému nástroji autoharfa přidávají samply, syntetická bicí a další elektronické zvuky, proplétající se písničkami prakticky od začátku do konce. I přesto, že tu jde o zvukové experimentátorství, nabízí nahrávka velmi příjemné a vstřícné popové melodie. Deska tak může potěšit i ty příležitostné posluchače, kteří k alternativě směřující produkci vůbec nevyhledávají. Vše se odehrává ve volném, relaxačně poklidném tempu, které ale nepůsobí ani únavně, ani ospale.
Natasha si prostě hraje a vy máte možnost se k ní připojit. Mystický svět, ve kterém na vás čekají nejen dvě slunce v názvu, ale i dva měsíce, dvě planety, a dokonce i zpěvaččino vyfantazírované alter ego.
Zajímavé na tom je, že interpretka pochází z průmyslového, přístavního města Brighton, a tak je nanejvýš pravděpodobné, že máme tu čest s principem známým od Karla Maye - že se totiž autorce natolik stýskalo po krásné přírodě, exotických dobrodružstvích, dalekých krajích i fantasy příbězích, že si ten vysněný svět prostřednictvím své tvorby prostě zhmotnila. Pro mladé posluchače, vyrostlé na zfilmovaném Pánovi prstenů, Letopisech Narnie či Harrym Potterovi, přímo otevřená náruč.
Všudypřítomný jin a jang Two Suns je deska plná zdánlivých rozporů, ale zároveň i všudypřítomného pocitu samozřejmosti, že obě odvrácené strany patří téže minci. Natasha Khan je Angličanka s pákistánským tatínkem - i tahle zdánlivě nedůležitá skutečnost se do výsledku promítla. Hranice tady neexistují. Nahrávka je nabitá emocemi i posilující energií. Tajuplná i bezbranně jednoduchá. Chvíli jste okouzleni čímsi zcela novým, a už zas máte pocit, že tohle důvěrně léta znáte.
Akustické nástroje se potkávají se zvuky tak umělými, že by ještě nedávno mnozí ohrnovali nos nad jejich zastaralostí - kdyby ovšem dneska retro nebylo znovu na programu. Zpěvačka zní okamžik naivně jak Björk, a o chvíli později odhodlaně jak P. J. Harvey (ovšem stejně tak je jasné, že má ráda Tori Amos a Kate Bush). Temperament i náměsíčná zasněnost.
Svět fantazie, do kterého nás zpěvačka svádí, není virtuálním únikem ze všednodennosti. Spíš jejím zpestřením, ujištěním, že ještě nic není ztraceno a že je jen na každém z nás, jak se k realitě postaví. Moderní pop. Krásná deska.
HODNOCENÍ LN ***** Bat For Lashes: Two Suns
EMI, 2009
Two Suns
Zatímco na koncertech má zpěvačka doprovodné trio, při nahrávání se spolehla krom sebe na producenta Davida Kostena aka Faultline, který je podepsán už pod debutem. Jako hosté vypomohli hlavně zpěvák Scott Walker a členové brooklynských Yeasayer.
