Přímo pod mikulovským zámkem jsme našli labyrint, říká speleolog Jiří Kolařík
BRNO/MIKULOV Moravští jeskyňáři mají plné ruce práce. Ještě před týdnem bojovali s odkrýváním dalších prostor jeskyně Nový Lopač v Moravském krasu, tento týden jim náhoda otevřela prostory přímo pod zámkem v Mikulově. Vedoucí správy jeskyně Na Turoldu a současně šéf mikulovských speleologů Jiří Kolařík nyní tráví pod zemí více času než na povrchu.
* LN Jeskyně Na Turoldu je nejmladší zpřístupněnou jeskyní v republice. Z toho, o kolika nových objevech se mluví, by se mohlo zdát, že už brzy tento primát ztratí...
Lidé si musí uvědomit, že ne všechny jeskyně, o nichž se mluví, mohou být zpřístupněné. Nový Lopač i to, co nám nyní náhoda odkryla na mikulovském zámku, má ke zpřístupnění ještě daleko. Nejblíže otevření je Výpustek v Moravském krasu, který měl být otevřen už vloni. Stále ale nesplnil všechny přísné podmínky.
* LN Je skutečně tak složité zpřístupnit jeskyni?
Báňský úřad i další instituce jsou nekompromisní. Je předepsána minimální výška chodeb, všechny schody musí mít stejně velké stupně, své si vyžádají opatření proti závalům, normy musí splňovat osvětlení i komunikační linky. Báňský úřad své prověrky nedává zadarmo, osoba odpovědná za provoz musí znát všechny předpisy, mít vzdělání i praxi v oboru. Měřit je třeba výrony plynu, kontroluje nás také úřad pro jadernou bezpečnost.
* LN Jak dlouho vlastně trvá takové zpřístupnění jeskyně?
Žádná jeskyně není stejná, mohu mluvit o Turoldu, který jsme původně začali zpřístupňovat jako amatérští speleologové. Měli jsme štěstí, že jeskyně byla už v letech 1958 až 1967 přístupná, takže studie vytvořená v roce 1999 se vlastně zabývala jejím znovuzpřístupněním. Navázali jsme jednání s radnicí a se sponzory a v roce 2002 byly hotovy projekty a už o rok později došlo na kolaudaci. Kvůli tomu, že v jeskyni zimuje netopýr vrápenec malý, jsme ale otevřeli až na jaře 2004. V našem z mnoha ohledů ideálním případě tedy zpřístupnění trvalo pět let.
* LN V podstatě všechny přístupné jeskyně provozuje Správa jeskyní ČR. Proč se podobné aktivity nechytí i soukromníci?
Původně jsme i u nás uvažovali o tom, že bychom to provozovali sami. Ale když si sečteme náklady a výdělky, mohou si na sebe vydělat jen ty skutečně největší a nejnavštěvovanější jeskyně, které mají za měsíc stejnou návštěvnost jako my za rok či dva. Pro soukromníka jsou pravidla velice přísná a jejich splnění si žádá hodně trpělivosti a peněz. Vím o jedné tuzemské jeskyni, která funguje pro speleoterapii v soukromých rukách, a provozovatel to vůbec nemá lehké.
* LN Trávíte teď desítky hodin v nově objeveném podzemí pod mikulovským zámkem. Stojí to skutečně za to?
Objevování podzemních prostor za to stojí vždy. Podzemí pod zámkem nám vlastně otevřela náhoda: Na druhém nádvoří, tom, které je nejvýše položené, se propadla zem poté, co praskla trubka odvádějící dešťovou vodu. Ta si vymlela cestu k obří puklině, která je asi osm metrů dlouhá. V hloubce asi patnáct metrů se nám otevře větší prostora, která je až deset metrů vysoká, dlouhá patnáct metrů a široká dva metry. Materiál, který tam voda odnesla, zacpal pokračování – ale první část jsme otevřeli, dostali jsme se do propasti víc než dvanáct metrů hluboké, která pokračuje za závalem dalších dvanáct metrů dolů.
* LN Máte už představu, co vás čeká dál?
Postupujeme pomalu, stěny jsou kluzké jako mýdlo, musíme pracovat s lany, aby nám nehrozil pád. Další pokračování jsme chtěli odkrývat ve čtvrtek večer, ale začala bouřka, takže do podzemí znovu tekla voda. Proto jsme museli vystoupit na povrch a čekat. Protože většina z nás to dělá ve volném čase, vrátíme se do ní v sobotu večer. Čím níž půjdeme, tím se budou prostory zvětšovat, je vidět erozní činnost vody, stěny ustupují, takže jsme zvědavi, co bude dole. Možná se dočkáme i bohatší krasové výzdoby.
* LN Jaký bude další osud prostor? Může nastat extrémní situace, že by je bylo třeba zalít betonem?
Bude to pracoviště pro jeskyňáře, a to na dlouho. Dohodneme se na úpravě prostoru na nádvoří, aby průzkum mohl pokračovat. Případné zpevnění musí posoudit statik, ale jde o starou puklinu, která tam je velice dlouho. Zřejmě o ní nevěděli ani lidé, kteří před čtyřmi sty lety srovnávali mohutnou navážkou nádvoří. Uvidíme, co najdeme dole, kde bude zřejmě větší prostor. A možná zjistíme, že ho bude možné zpřístupnit z úbočí kopce. Je fakt, že do něj musí vést ještě jiný neznámý vstup, byli tu netopýři a je tu průvan.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
