Získat obecní byt v Bratislavě a pak ho následně za zlomek jeho skutečné ceny odkoupit je pro obyčejného smrtelníka něco podobného jako najít poklad. Metr čtvereční obytné plochy se dnes v centru Bratislavy, podobně jako Prahy, prodává klidně i za v přepočtu šedesát, sto tisíc i víc korun. Z tohoto pohledu věnovala radnice bratislavského obvodu Staré Město tehdejšímu slovenskému vyjednavači s Evropskou unií, pak eurokomisaři a dnes ministrovi dopravy a šéfovi vládního Křesťanskodemokratického hnutí Jánu Figelovi nějakých deset patnáct milionů. Protože přibližně za tolik (i víc) se byty v podobné lokalitě dnes v Bratislavě prodávají.
V roce 2003, kdy Figel byt od města kupoval, to sice mohlo být o něco méně, ale i tak to byl mnohonásobek 53 tisíc tehdejších slovenských korun (asi 40 tisíc českých korun), které tehdy Figel za byt zaplatil. Podstata příběhu přitom není v tom, že podobně jako Figel, byť ne za už tak do nebe volajících výhodných podmínek, získali ve Starém Městě byty další členové současné vlády i politici opozice. Jádro věci spíše vězí v tom, že byty v Bratislavě se zcela netransparentním způsobem přidělovaly celá desetiletí. To, jak velký prostor ke korupci a protislužbám všeho druhu to skýtá, nechávám představivosti čtenáře. Já se spokojím jen s jedním slovem: nekonečný.
Vzpomínám, jak jsem byl kdykoli, když jsem před pár lety prohlásil něco o neúplatnosti a relativně malé zkorumpovanosti Křesťanskodemokratického hnutí, svými bratislavskými přáteli usazen – ty nevíš, jak se chovají tady v Bratislavě. Andrej Ďurkovský, v té době starosta Starého Města, měl už tehdy pověst obdoby Pavla Béma, kterou si jako primátor Bratislavy nezlepšil. A naději pravici, že si Bratislavu udrží i po blížících se komunálních volbách, dává jen to, že Ďurkovský, v posledních čtyřech letech primátor celé Bratislavy, na primátora už nekandiduje.
Ďurkovského stranický šéf Figel ukončil aféru prohlášením, že svůj byt věnuje na charitativní účely. Pokud tím nemyslel to, že ho dá vlastním dětem, je to téměř happy end. Opravdový happy end to však bude až ve chvíli, kdy výše popsaný systém přestane – nejen v Bratislavě – nadobro fungovat.
O autorovi| LUBOŠ PALATA Redaktor LN
