Olympijská pohádka Martiny Sáblíkové byla báječná. Příběh dvojnásobné olympijské vítězky sledoval celý svět. Také v její vlasti se z velké části veřejnosti stali odborníci na rychlobruslení, lidé začínali nahlížet do tajů pravidel, pokud je nezačali ovládat již dříve, při triumfech dívky ze Žďáru na světových šampionátech.
Ale olympijská paráda časem začala patřit pouze análům. Obrázek hrdinky národa se neobjevil na billboardech, sláva jako by se vytrácela.
Také další příběh, ten o výstavbě moderní haly ve Velkém Oseku u Kolína, o němž lidé kolem Sáblíkové hovořili s nadšením, vyšuměl. Ze slibů a příslibů zůstaly jen vzpomínky na odvážné plány.
Jediné vzrušení, které podpořilo popularitu rychlobruslařky, bylo její klení za volantem. O to se ale postarala nizozemská televize. Jinak – pusto a prázdno.
Pardon – teď už víme, že miláček národa bude propagovat jogurtový nápoj. Tak přece jen.
