Všichni tři se navzájem objímají rukama. Snad to byla matka, jež se vydala se svými dvěma dětmi rybařit k jezeru. Možná nahodili do vody udice s kostěnými háčky a návnadou, možná číhali na ryby s harpunou v ruce. Těžko říci, jaké neštěstí je potkalo. Snad jim zabral kapitální úlovek a strhl je do vody. Zdejší nilští okouni dorůstali délky dvou metrů. Třeba je zastihla na hladině osm metrů hlubokého jezera náhlá bouře, jejich vratká loďka se ve vlnobití zvrhla a všichni se utopili. Ale možná že zahynuli úplně jinak.
Nic to nemění na pietě, s jakou byli pochování. Jejich společný hrob patří k těm, které mezinárodní tým vedený Paulem Serenem z University of Chicago prozkoumal do posledního detailu. Vědci provedli i analýzy pylových zrn, jež se nacházela v hrobu, a došli k závěru, že mrtví byli při pohřbu zasypáni květinami.
