Sobota 27. dubna 2024, svátek má Jaroslav
130 let

Lidovky.cz

Rakovnický poklad z doby stěhování národů zdobí nejstarší české granáty

Česko

  23:22
Nevyčíslitelnou hodnotu má zlatý poklad z epochy stěhování národů, který se našel loni na Rakovnicku. Přezku a prsten nyní ukázali zástupci Středočeského kraje a dalších institucí. Cennosti jsou ozdobené mimo jiné českými granáty, podle archeologů jde o doklad nejstaršího využití tohoto drahokamu.

Přezka a prsten pocházejí z dávného hrobového lupu, původně náležely špičce společnosti z druhé poloviny 5. století.

Zástupci kraje a rakovnického Muzea Tomáše G. Masaryka dnes také ukázali další pozoruhodný objev z letošního roku – stříbrnou ozdobnou ohlávku.

Zástupci Středočeského kraje a Muzea T. G. M. Rakovník představili v Praze unikátní poklad zlatých šperků, který byl v roce 2020 objeven na Rakovnicku. (11. 11. 2021)

„Při prospekci staré cesty na Rakovnicku spolupracovníci muzea narazili na podezřelý objekt, který prozkoumali detektory kovů,“ popsala okolnosti objevu Magdalena Elznicová Mikesková, ředitelka Muzea T. G. M. V Rakovníku.

Místo nálezu nechtěla vzhledem k okolnostem blíže identifikovat. Podobné artefakty, jako tento rakovnický, lze nalézt například v belgickém Tournai.

Cenu pokladu nelze vyčíslit, pojistná hodnota se podle expertů pohybuje zřejmě v desítkách milionů korun.

I když jde o nález zvlášť mimořádné historické a umělecké hodnoty, měl by zůstat v rakovnickém muzeu. „Rádi bychom zde příběh depotu i okolnosti jeho nálezu vyprávěli, a to i v multimediální podobě,“ uvedl k dalšímu osudu pokladu Václav Švenda (Spojenci-TOP 09), středočeský radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu.

Nalezený soubor obsahuje více než 150 gramů zlata, které doplňuje množství broušených českých granátů, almandinů a kousky zeleného skla.

„Máme před sebou nejstarší využití českých granátů,“ uvedla další zajímavost archeoložka rakovnického muzea Kateřina Blažková.

Unikátní kulturní prolnutí

Cennosti představují 1 500 let staré unikátní prolnutí několika kulturních oblastí. Vyrobil je zřejmě zlatník ve Středomoří, možná v italské Ravenně či byzantské metropoli Konstantinopoli (dnes Istanbul). Granáty pocházely z Čech, almandiny z Indie a Srí Lanky, sklo ze Středomoří.

Šperky náležely špičce společnosti, byť pravděpodobně nikoli přímo franskému králi Childerichovi, jenž zemřel v 80. letech 5. století, ale pravděpodobně někomu z jeho dvořanů.

Zajímavé jsou také další osudy cenností. Před půldruhým tisíciletím je zloději ukradli z hrobů zřejmě na západě nynější Prahy a poté si je dělili, přičemž jej rozlámali na tři kusy.

Zmiňovaná stříbrná ohlávka z 6. století představuje další unikum, zdobí ji dvě masky v podobě helmic. Podobné skvosty badatelé spojují s Anglií a jižní Skandinávií.

Autor: