* LN Když si v pátek pan prezident Václav Klaus dával svoji dodatečnou podmínku k podepsání Lisabonské dohody, bylo velice zajímavé stanovisko Slovenska. Ministerstvo zahraničí vydalo zcela jednoznačné prohlášení, že žádné nebezpečí pro Benešovy dekrety z Lisabonské smlouvy nehrozí. Dělali jste si skutečně důkladné analýzy?
Otázka položená panem prezidentem má svoji legitimitu. Je samozřejmě vždy lepší si to vyjasnit včas než plakat nad rozlitým mlékem. My jsme si určité analýzy dělali, víte dobře, že slovenským parlamentem bylo přijato usnesení, které se týkalo Benešových dekretů (v září 2007 schválil po vzoru Česka usnesení, že dekrety jsou na Slovensku nedotknutelné - pozn. red.), a to vyvolalo velmi živou diskusi i na půdě Evropské unie. Mohli jsme se proto vrátit k právním expertizám, které si tehdy nechávaly některé skupiny v Evropském parlamentu vypracovat. A i ty nám poskytly dostatek jistoty, abychom nemuseli být znepokojení případnými dopady Lisabonské smlouvy na platnost už dnes vyhaslých dekretů prezidenta Beneše.
* LN Vy teď můžete sledovat slovenskou diplomacii zpovzdálí. Je správný pocit, že ve slovenskomaďarských vztazích došlo po skandálu se sochou v Komárně a následné schůzce premiérů k velkému zklidnění vztahů?
Tady nejde o diplomacii, tady jde o politiku a mezistátní vztahy a to je daleko širší problém. Ale jinak s vámi souhlasím. Schůzka premiérů dala velice jasný signál, že i když si politici našich zemí vytvářejí problémy, a někdy zbytečné problémy, že se vždy najde dost odhodlání hledat řešení. Na straně premiéra Fica je základní vůle, aby vztahy s Maďarskem byly normální. Na straně maďarské máme premiéra Gordona Bajnaie, který je pro nás obrovským štěstím. Protože je to přesně ten partner, jehož jsme v Maďarsku dlouho neměli a obávám se, že po volbách už ho mít nebudeme. V tuto chvíli se tak otevírá obrovská šance, abychom položili základy i budoucích normálních vztahů mezi našimi zeměmi. Tuto šanci doufám oba premiéři nepromeškají. Doufám, že budou následovat další schůzky a hlavně konkrétní kroky - například v infrastruktuře. Aby se třeba mosty přes řeku Ipeľ skutečně postavily. Protože to je nejlepší důkaz pro lidi na obou stranách hranice, že politici sice kalí vodu, ale není tu zájem škodit si.
* LN Mají slovensko-maďarské problémy nějaký historický základ? Když se podíváte na dějiny, tak byly vztahy Slováků a Maďarů téměř idylické - třeba proti takovým Čechům a Němcům, nebo Polákům a Rusům. Slováci a Maďaři si vlastně nikdy nic zlého neudělali...
Nejsem si jistý, zda by s vámi všichni lidé, ať už v Maďarsku, nebo na Slovensku, souhlasili. Je několik historických období, která přinesla mnoho otázek a křivd a která jsme si dodnes nebyli schopni společně vysvětlit. Každá ze stran vidí tyto záležitosti jen ze svého pohledu. A do dneška chybí společná sebereflexe. Ale na to potřebujete více politické odvahy i empatie a k tomu jsme bohužel ještě nedospěli. I proto vznikají taková vlnobití, která jsou zneužívána politiky na jedné i druhé straně. Před námi je mnoho práce. Já jen doufám, že se najdou odpovědní politici, kteří se do toho dají.
* LN A najdou se takoví?
Bohužel vývoj nedává mnoho optimismu. Nacionalismus a extremismus se prosazuje v celém regionu a týká se to i zemí, jako je Maďarsko a Slovensko. Proto je tak důležité využít šanci, kdy je na maďarské straně racionálně uvažující premiér Bajnai, který se nebojí jít do rizika a pomoci tomu, aby vztahy byli normálnější. Premiér Fico má, měl by mít, dost politické síly, aby tuto šanci využil. Bez ohledu na to, že má, diplomaticky řečeno, tak kontraproduktivního partnera, tedy Slotu a jeho stranu.
* LN A mají Slováci opravdu strach, že se chce Maďarsko rozšířit a pohltit Slovensko, nebo alespoň jeho jižní část?
Kdybychom se bavili pouze o pocitech lidí, tak kromě pár případů ne. Je tu ale několik politiků, kteří rádi fabulují na toto téma. Ať chcete, nebo nechcete, tak minimálně slovenští politici budou velice pozorně sledovat to, co se ozývá z Budapešti, a jaké kroky Maďarsko činí. Když někdo přijde propagovat na území cizího státu autonomii na kolektivním principu jako maďarský prezident László Sólyom (a to nejen na Slovensku), je to minimálně provokace. Pak se nemůže divit, že tito slovenští politici využijí prohlášení, které mluví o „jednotném maďarském národě“ a nutnosti „přeshraniční politiky“ na podporu svých scestných pohledů a pocitů.
